Postavte továrny na baterie, dostanete miliardy eur, vyzývá EU. Snaží se dohnat Asii

ČTK ČTK
15. 10. 2018 9:53
Zhruba 80 procent kapacity na výrobu baterií ve světě je v Asii, jen v Číně je to 69 procent. Spojené státy mají 15 procent a Evropská unie jen čtyři procenta. Brzy se to má změnit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Brusel - Evropská unie hodlá povolit státní podporu výzkumu elektrických baterií. Společnostem, které chtějí stavět velké závody na jejich výrobu, pak nabídne spolufinancování v řádu miliard eur. Napsal to list Financial Times (FT). Brusel se totiž obává, že automobilový průmysl, který v EU zaměstnává kolem 13 milionů lidí, by kvůli závislosti na bateriích z Asie mohl prohrát závod o budování trhu elektromobilů.

Zhruba 80 procent současné i zamýšlené kapacity na výrobu baterií ve světě je podle údajů agentury Bloomberg v Asii, jen v Číně je to 69 procent. Spojené státy mají 15 procent a Evropská unie jen čtyři procenta.

Projekt podpory baterií, který EU zahájila před rokem, nyní nabízí pět typů financování. Jednotlivé země EU budou mít možnost financovat výzkum ze 100 procent, pokud bude zahrnovat přeshraniční projekty. Unijní fond Horizon 2020 vyčlenil na bateriové projekty 200 milionů eur (5,2 miliardy Kč) a 800 milionů eur na výstavbu předváděcích zařízení, kde firmy představí své možnosti a výrobní plány.

Regiony, které chtějí sektor podporovat, mohou požádat o prostředky z regionálních fondů ve výši 22 miliard eur. Evropský fond pro strategické investice (EFSI) je připraven podílet se na výstavbě závodů typu takzvané gigafactory, jakou má americká společnost Tesla.

Nedostatek surovin vyřeší recyklace a další průzkum

Jak uvedl místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič, v celém dodavatelském řetězci je nyní zapojeno 260 společností a ambice vybudovat gigafactory mají čtyři skupiny.

Například francouzský výrobce baterií Saft spolupracuje se společnostmi Siemens, Solvay a Manz na vývoji levnějších a výkonnějších polovodičových baterií. Výroba by mohla začít za sedm let. Firma Northvolt si od Evropské investiční banky (EIB) vypůjčila 52,5 milionu eur na výstavbu předváděcí linky a výzkumných kapacit v hodnotě 100 milionů eur. Zařízení má být otevřeno v příštím roce. Jejím cílem je do roku 2023 vybudovat největší evropský závod o roční produkci 32 gigawatthodin.

Společnost Unicore staví v Polsku závod na výrobu katodových materiálů, který by měl zahájit činnost do roku 2020 a očekává se oznámení německého výrobce baterií Varta a americké automobilky Ford o společné výrobě autobaterií.

Nedostatek surovin hodlá EU řešit například recyklací staré elektroniky, začala ale také mapovat naleziště nerostných surovin v Evropě. Podle Šefčoviče se na území unie nacházejí ložiska kobaltu, lithia, grafitu a niklu ve Francii, Finsku, Portugalsku, Španělsku a Česku.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 9 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy