Stavbu čtyřproudového mostu nazvaného podle zakladatelů automobilky "most Laurina & Klementa" Škoda Auto slavnostně zahájila v úterý. Ve skutečnosti stavba již několik týdnů běží a například pilíře ve středním dělícím pásu dálnice už rostou. Most bude dlouhý 357 metrů a široký 22 metrů a kromě něj vznikne také nová brána do areálu závodu automobilky a rovněž navazující komunikace třetí třídy. Stavba vyjde na 650 milionů korun.
Most poslouží především kamionům, které tudy budou přivážet komponenty pro výrobu, na druhé straně dálnice má automobilka také své centrum náhradních dílů. Opačnou cestou budou závod opouštět nové vozy směřující do míst, jež nejsou vhodná pro vlakovou dopravu, které jinak firma dává přednost.
"Škoda Auto se rozhodla vybudovat nový příjezd do závodu jako významný příspěvek pro zklidnění dopravy v Mladé Boleslavi a Kosmonosech. Kamionům se zkrátí cesta a ve spojení s chystanými veřejnými komunikacemi dojde k zásadnímu snížení zátěže v obou městech," uvedl člen představenstva firmy Michael Oeljeklaus.
Podle odboráře a předsedy podnikové rady automobilky Jaroslava Povšíka se nicméně Mladé Boleslavi dopravně příliš neuleví. "Výpočty ještě nemáme, ale město bude neustále přetížené, z toho se nedostaneme," řekl Povšík. Dodal, že se zvažoval také podjezd pod dálnicí. Šlo ale o dražší variantu, proto zde nakonec vznikne most.
Škoda Auto na výstavbě spolupracuje s oběma městy, krajem a ministerstvem dopravy. Další etapy stavby a navazující silnice budou totiž už v režii kraje a státu. O vlastním přemostění začala Škoda uvažovat asi před deseti lety. "Samotná povolení pak trvalo získat přibližně rok," doplnil na dotaz Aktuálně.cz mluvčí automobilky Tomáš Kotera. Škoda chce uvést most do zkušebního provozu v červnu příštího roku.
Dekáda sbírání razítek
Jen pár stovek metrů od budovaného mostu stojí další přemostění dálnice, původní hlavní příjezdová cesta pro kamiony do této části škodováckého závodu. Nadjezd, který tvoří exit 46 na Kosmonosy, je zároveň napojením silnice první třídy číslo 38 na Českou Lípu. Už delší dobu však není v dobrém stavu a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) usiluje o jeho rekonstrukci a rozšíření na mimoúrovňovou okružní křižovatku.
Projektanti s propojením obou staveb v budoucnu počítají, zarážející je však porovnání celkové doby přípravy obou projektů. Zatímco Škoda Auto sbírala povolení zmíněný jeden rok, ŘSD se o totéž snaží už 10 let a stavba stále ještě nezačala.
V informačním letáku ke stavbě aktualizovaném letos v březnu ŘSD uvádí, že kladný posudek o vlivu stavby na životní prostředí (EIA) získalo už před deseti lety, stavební povolení však až letos. Avizuje také, že stavbu zahájí ještě v tomto roce a za dva roky ji uvede do provozu.
Mluvčí ŘSD Martin Buček však pro Aktuálně.cz upřesnil, že ani s těmito termíny se už nepočítá a se stavbou se nakonec začne až v březnu příštího roku.
"Aktuálně jsme bezprostředně před zahájením veřejného výběrového řízení na zhotovitele a společnost ČEZ v blízké době zahájí přeložky svých sítí. Samotnou stavbu plánujeme zahájit v březnu 2023, abychom s ní nezačínali na podzim před zimní technologickou přestávkou a nezasahovali tak do zimní údržby na dálnici D10. I tak předpokládaný termín zprovoznění 2025 stále platí," uvedl Buček.
Péče státu o silniční i dálniční mosty je přitom dlouhodobě terčem kritiky. I Nejvyšší kontrolní úřad loni uvedl, že se stát o mosty dostatečně nestará, nemá přehled o jejich stavu a tempo oprav je pomalé.
Dopravní expert Zdeněk Lokaj z Českého vysokého učení technického potvrzuje, že péče o mosty v tuzemsku není ideální, ale nelze to podle něj zobecnit. Zdůraznil také, že údržba je velmi komplikovaná a drahá.
"Problém souvisí s celkovou údržbou, která je podfinancovaná. Myslím, že správci komunikace se ale péči o mosty snaží v posledních letech věnovat a hledat cesty, jak údržbu zajistit. Potíž je ale v tom, že ten deficit z minulosti za dva tři roky nedoženete," řekl Lokaj pro Aktuálně.cz.
V Česku se nachází přes 17,5 tisíce silničních a dálničních mostů. Mosty na dálnicích a silnicích I. třídy jsou majetkem státu, mosty na silnicích II. a III. třídy vlastní kraje.
