Stockholm - Trávit v práci čtyřicet či spíše ještě více hodin, jak je řada tuzemských zaměstnanců zvyklá, se neosvědčilo. Firem, které došly k tomuto závěru, postupně přibývá - přinejmenším ve Švédsku. Stále více z nich jde proto opačným směrem a začínají pracovní dobu zkracovat.
Například zaměstnanci výrobce softwaru Filimundus pracují od loňského roku jen šest hodin denně. "Myslím si, že osmihodinový pracovní den není tak efektivní, jak se obecně říká. Zvládnout se takovou dobu soustředit na konkrétní úkol je náročné," cituje server Science Alert šéfa společnosti Linus Feldt.
"Zatím mám dojem, že soustředit se na práci, která musí být hotová, je takto jednodušší,“ tvrdí. Úkolům, na které je méně času, se totiž lidé musí věnovat intenzivněji. Zároveň jsou podle něj zaměstnanci spokojenější a panuje mezi nimi méně konfliktů, protože do práce přicházejí odpočatější.
Dalším příkladem je start-up Brath, který se zaměřuje na optimalizaci internetového vyhledávání. Jeho šéfka Maria Brath si na firemním blogu chválí šestihodinový pracovní týden, protože teď nemají problém s nabíráním nových zaměstnanců. "Zároveň věříme, že pokud si už zvyknete na to, že máte více času, nechcete o tento benefit přijít. Takže doufáme, že jde o dobrý důvod u nás zůstat," uvádí.
Stejně jako další firmy navíc tvrdí, že jsou teď zaměstnanci produktivnější a zvládají toho minimálně stejně tolik, jako by udělali za osm hodin. "Jsme přesvědčení, že nikdo není schopen být kreativní a produktivní osm hodin v kuse," dodává Brath.
Podobný experiment zkouší do konce roku 2016 i domov pro seniory Svartedalens v Göterborgu. Na šest hodin denně tu do práce chodí sestry, jejich plat se přitom nijak nezměnil.
Tento projekt je zatím krátkodobý. Management domova si chce totiž nejprve ověřit, zda budou vyšší náklady na čtrnáct nových zaměstnanců, kteří musí vykrýt zbylý čas, vykompenzované lepší péčí o pacienty.
Jak doplňují autoři Science Alert, švédské firmy se mohly inspirovat například u automobilky Toyota, která v Göteborgu provozuje několik servisních center. Ta zavedla šestihodinový pracovní týden už před třinácti lety. Od té doby chválí spokojenější personál, ale i vyšší zisky - podle listu The Guardian až o čtvrtinu.
Jak ovšem zdůrazňují i přímo švédská média, do většiny firem chodí zaměstnanci dál na tradičních čtyřicet hodin týdne, čili osm hodin denně, a novinka se týká jen několika vybraných podniků. Dál při experimentování s délkou pracovní doby pokročila v Evropě například Francie, která má od roku 2000 uzákoněný 35hodinový pracovní týden.
Že časté přesčasy neprospívají zdraví, potvrzuje i srpnová studie odborníků z University College London, která sledovala pracovní návyky 600 tisíc lidí z USA, Evropy a Austrálie. Autoři tu mimo jiné došli k závěru, že lidé, kteří tráví v zaměstnání okolo 55 hodin týdně, mají o třetinu vyšší riziko mozkové mrtvice než ti, kteří pracují 35 až 40 hodin. Zároveň vykázali o třináct procent vyšší riziko srdečních chorob.
