ČSÚ: Neděli v práci pravidelně nebo občas tráví čtvrtina Čechů, v EU nadprůměr

ČTK ČTK
15. 6. 2021 12:32
Neděli v zaměstnání tráví pravidelně nebo občas čtvrtina všech zaměstnaných Čechů. Jde zhruba o 1,3 milionu lidí. Za 15 let podíl klesl, až do roku 2006 přesahoval 30 procent. I tak je ale Česko s podílem 25,6 procenta nad průměrem Evropské unie, který předloni představoval 23,8 procenta. Český statistický úřad to uvedl v časopise Statistika & My.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Nejvyšší podíl pracujících v neděli byl z EU v Nizozemsku s 37,3 procenta, následovaly Malta a Dánsko s 35procentním podílem. Naopak nejnižší podíl pracujících v neděli má Německo s 19,3 procenta. Na Slovensku se aktuální podíl zaměstnanců, kteří docházejí do zaměstnání v neděli, pohybuje kolem 31 procent.

V Česku je pravidelně v neděli v práci každý desátý Čech, dalších 14 procent chodí do práce v neděli občas. Práce v neděli se podle statistiků týká zejména maloobchodu, který zaměstnává v průměru 353 000 lidí. Zbývající milion lidí připadá na zaměstnance průmyslových odvětví, restaurací, ubytovacích zařízení, dopravy, zemědělství nebo kultury. Jde také o pracovníky ve zdravotnictví, dále o hasiče nebo policisty.

Podíl pracujících v neděli souvisí se zaměřením ekonomiky daného regionu. Zvláště orientace na průmyslovou výrobu ovlivňuje podíl pracujících v posledním dni týdne, uvedli statistici.

Za práci o víkendu přísluší podle zákoníku práce zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně deset procent průměrného výdělku. Odvětví, která práci v neděli nejčastěji využívají, patří spíše k těm s nižšími mzdami.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku loni činila 35 611 korun, zaměstnanci maloobchodu byli s 32.305 korunami pod tímto průměrem. U zaměstnanců v průmyslu průměr činil 34 528 korun, v zemědělství 28.609 korun, v dopravě 31 931 korun a v kultuře 31 592 korun. V ubytování, stravování a pohostinství je průměr 19.841 korun nejnižší ze všech sledovaných odvětví.

Nad průměr se loni po 14procentním růstu dostaly mzdy zaměstnanců zdravotní a sociální péče, průměr překročil 41 000 korun. Za růstem bylo především vyplácení odměn za práci v pandemií přetížených nemocnicích.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy