ČNB v červenci intervenovala v objemu 28 miliard korun

ČTK ČTK
8. 9. 2015 10:18
Centrální banka zasáhla v červenci poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013. Dnes odhalila, v jaké síle. Podle výpočtů ekonoma Jakuba Seidlera vychází, že centrální banka v červenci provedla v srpnu další intervence za zhruba 90 miliard korun. Kurzový závazek chce ČNB držet minimálně do druhé poloviny roku 2016.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Česká národní banka v červenci provedla na devizovém trhu intervence proti posilující koruně za zhruba 28 miliard korun, koupila více než miliardu eur. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů o devizových obchodech ČNB ke konci července.

Centrální banka zasáhla v červenci poprvé od zahájení intervencí v listopadu 2013, tehdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Cílem intervencí je držet kurz koruny poblíž 27 Kč/EUR, v červenci se koruna k této hranici přiblížila.
Samotná ČNB v červenci uvedla, že v pátek 17. července byla na trhu poprvé od listopadu 2013 aktivní. Objem obchodů tehdy neuvedla.

Tuto neděli guvernér Miroslav Singer zopakoval, že ČNB bude držet kurz koruny nad hranicí 27 Kč/EUR nejméně do druhé poloviny příštího roku.

Viceguvernér ČNB Miroslav Tomšík minulý týden dokonce uvedl, že ČNB může udržovat uvolněnou měnovou politiku, tedy i režim devizových intervencí, déle, než předpokládá její srpnová prognóza vývoje ekonomiky. Důvodem může být snížení očekávaného růstu Číny a jiných rozvíjejících se zemí a s tím spojený pokles cen ropy i dalších komodit. Prognóza ČNB počítá s používáním kurzu jako nástroje měnové politiky až do konce roku 2016.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler minulý týden uvedl, že z jeho výpočtů vychází, že centrální banka v červenci provedla intervence za zhruba 20 miliard korun a v srpnu za zhruba 90 miliard korun.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Italská policie provedla razie kvůli pádu janovského mostu

V rámci vyšetřování okolností tragického pádu mostu v Janově provedla nyní italská policie razie v sídle provozovatele dálniční sítě Autostrade per l'Italia (ASPI) a její dceřiné firmy SPEA, která dohlíží na bezpečnost staveb. Dnes o tom informovala agentura APA. Při neštěstí loni přišlo o život 43 lidí, dosavadní vyšetřování ukazuje na závažná bezpečnostní pochybení. Vlastníkovi obou společností, holdingu Atlantia, v důsledku hrozí, že přijde o koncesi na provoz dálnic.

Dálniční Morandiho most v Janově se loni v srpnu zřítil v délce 100 metrů. Tragédie vyvolala obavy o bezpečnost mostů v italské dálniční síti. Uvedené firmy čelí podezření, že falšovaly dokumenty o bezpečnostních kontrolách na mostech před neštěstím i po něm. Podle zjištění italského tisku byly už od roku 2014 obeznámeny s rizikem zřícení stavby. Tři zástupci firmy proto skončili ve vazbě, desítky dalších manažerů úřady vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy