Praha - Bankovní rada České národní banky dnes nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.
Pro ponechání úrokových sazeb bez změny hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Tři členové hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby na 0,5 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to řekl guvernér Jiří Rusnok.
Guvernér také řekl, že aktuální prognóze ČNB ohledně dalšího ekonomického vývoje odpovídá po srpnovém zvýšení sazeb jejich další růst v průběhu příštích dvou let. V srpnu bankovní rada zvýšila úrokové sazby poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na současnou úroveň.
Ekonomové díky dobrému vývoji ekonomiky očekávají další zvýšení sazeb na listopadovém zasedání rady. "Ačkoli to s dnešním výsledkem jednání bankovní rady nebylo zcela jednoznačné, nakonec převážil opatrnější přístup a bankovní rada své sazby nezměnila. Dle našeho názoru je však růst sazeb v letošním roce daný, a o jejích dalším růstu bankovní rada ČNB rozhodne na začátku listopadu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Podle něj dnešní odložení růstu sazeb nebylo způsobeno obavami ohledně vývoje ekonomiky, ale spíše praktickými důvody. Na listopadovém jednání totiž bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu vývoje ekonomiky.
Část trhu možnosti dnešního hiku věřila, koruna tak po ponechání sazeb na stejné úrovni mírně oslabuje, hike příjde za měsíc #CNB pic.twitter.com/YT0B2xg1YF
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 27, 2017
Koruna po oznámení ČNB bezprostředně zareagovala oslabením k 26,08 koruny za euro, upozornil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Před oznámením rozhodnutí koruna krátce prolomila hranici 26 korun za euro.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky vyhodnotila bankovní rada jako mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Rizikem zvyšujícím inflaci může podle ČNB být rychlejší růst mezd a ekonomické aktivity nebo slabší kurz koruny v nejbližších čtvrtletích, než se předpokládalo. Mezi protiinflační rizika rada zařadila snížený výhled cen průmyslových výrobců v eurozóně a nižší ceny potravin.
