Česko získá z norských fondů dalších pět miliard korun

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 6. 2018 15:12
Peníze z Evropské hospodářského prostoru a Norska slouží na ochranu životního prostředí, opravy památek, nebo na podporu výzkumných projektů.
Zrekonstruovaná rotunda svatého Václava
Zrekonstruovaná rotunda svatého Václava | Foto: Ludvík Hradilek

Sněžka - Česká republika ve třetím programovém období z Fondů Evropské hospodářského prostoru (EHP) a Norska získá dalších pět miliard korun. Česko od roku 2004, kdy vstoupilo do Evropské unie a odkdy je příjemcem peněz z fondů, získalo téměř šest miliard korun a využilo je na více než 1000 projektů.

Na tiskové konferenci v prostorách polské meteorologické stanice na Sněžce to dnes řekli zástupci ČR, Norska, Lichtenštejnska, královéhradeckého biskupství a Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).

"Fondy EHP a Norska jsou pro Česko cenným zdrojem financí na investice do ochrany životního prostředí, opravy kulturních památek nebo výzkumných projektů, na které bychom velmi těžko hledali prostředky z národních zdrojů," řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

S příspěvkem z takzvaných norských fondů ve skončeném druhém programové období se podařilo obnovit a zpřístupnit například pražskou rotundu svatého Václava, která získala architektonické ocenění Europa Nostra. Dalším projektem podpořeným z fondů byla Příroda, koho to zajímá?, se kterým se mohla veřejnost seznámit v kinech v podobě dokumentárního filmu Planeta Česko.

Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová zmínila i podporu lokálních projektů, které podle ní měly velký význam pro místní obyvatelstvo, jako například nákup moderních přístrojů pro péči o nejmenší pacienty v nemocnicích v různých částech ČR. "Nejlepším dokladem úspěchu končícího období jsou výsledky dokončených projektů," řekla.

V prvním a druhém programovém období, tedy v letech 2004 až 2009 a 2009 až 2014 přišlo celkem asi šest miliard korun. "V období 2004 až 2009 jsme získali asi 2,4 miliardy korun a v období 2009 až 2014 asi 3,6 miliardy korun," řekl ČTK Filip Běhala z tiskového odboru ministerstva financí. V prvním období bylo z norských fondů podpořeno 133 a v druhém 894 projektů.

V hradeckém kraji takzvané norské fondy ve skončeném druhém programovém období přispěly například k obnově komplexu broumovského kláštera, historického areálu v Žirči, ve kterém funguje zařízení na pomoc nemocným roztroušenou sklerózou nebo k opravě třebechovického betlému. V regionu šly z fondů na různé projekty desítky milionů korun.

"Je nám velkou ctí, že si norské velvyslanectví vybralo Krkonoše k umístění závěrečné konference (ke skončenému druhému programovému období)," řekl Josef Taláb ze Správy KRNAP. Fondy v druhém období přispěly KRNAP asi 30 miliony korun.

Třetí období se týká let 2014 až 2021 a pro ČR je vyčleněno zhruba pět miliard korun. "Základní prioritou bude věda, výzkum, opět životní prostředí a kulturní dědictví. Tentokrát se budou projekty zaměřovat i na oblast lidských práv, například inkluzi Romů a zlepšení občanských podmínek v ČR," řekla novinářům Schillerová.

Norsko, Island a Lichtenštejnsko od roku 1994 prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají ke snižování hospodářských a sociálních nerovností mezi starými a novými členskými státy EHP a k prohlubování vzájemných hospodářských vztahů a spolupráce.

Ministerstvo financí plní úlohu Národního kontaktního místa a finanční toky z Fondů EHP a Norska má na starosti rovněž po stránce certifikační a auditní. První výzvy pro třetí programové období by měly být vyhlášeny v první polovině roku 2019 a realizace projektů potrvá nejpozději do dubna 2024.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy