Praha - Dotkne se nás všech, bude to jedna z nejzásadnějších změn po letošních volbách. Strany rýsující se vládní koalice totiž plánují razantní změny v zákoníku práce.
"Do skončení jednání nebudeme jejich průběh komentovat," opakuje zaklínadlo vyjednávačů možné budoucí vlády Jaromír Drábek, místopředseda TOP 09 z expertního týmu na podporu podnikání, kam spadá i vyjednávání o pracovním právu.
Volební programy "trojkoalice" ale mluví vesměs jasně a příliš se neliší - uvolnit se mají podmínky přijímání i propouštění pracovníků i jejich pracovní doba.
"Žádný problém nenastal," potvrdil čerstvý předseda poslaneckého klubu T0P 09 Starostů Petr Gazdík, že strany si v pracovním právu rozumějí. Podle Drábka by se měla poslední schůzka na toto téma odehrát ve středu.
Český pracovní trh tak může zažít největší změny v pracovním právu za posledních 45 let. Pro přehlednost si je rozdělme do tří oblastí: přijímání do práce, propouštění z práce a zaměstnání v časech, kdy se ekonomice nedaří.
1. Smlouva naneurčito. Napořád
Asi nejvýraznější změnou, která má v jednáních velkou šanci na úspěch, by bylo úplné zrušení povinnosti zaměstnavatele nabídnout zaměstnanci smlouvu na dobu neurčitou po uplynutí tříměsíční zkušební lhůty.
Shodne se na tom TOP 09 i Věci veřejné, tedy větší část poslanců budoucí koalice. ODS, která navrhovala zrušení této povinnosti jen na přechodnou dobu pěti let, zůstala v menšině.
ODS také navrhuje zvětšení penza ročních hodin, které může zaměstnanec odpracovat tzv. na dohodu - ze 150 na 300 hodin.
"Tím by se zaměstnavatelům otevřela možnost otevírat více pracovních pozic a přijímat zaměstnance i na krátkodobější projekty," podporuje návrh Klára Valentová, odbornice na pracovní právo z advokátní kanceláře Abmruz & Dark.
Fotoreportáž: 12 hodin denně, minimální mzda. Tak stavíme R55
2. Kratší "zkušebka", snazší vyhazov
Strany se také shodují na tom, že je potřeba usnadnit propouštění. Konkrétní příliš nejsou. "Nejsme ale pro propouštění bez důvodu," zdůraznila pro Aktuálně.cz senátorka TOP 09 Ludmila Müllerová.
I tady experti souhlasí. "Taxativní vymezení výpovědních důvodů v tak sešněrované podobě, jakou užívá český, a potažmo slovenský zákoník práce, téměř nemá v Evropské unii obdobu," potvrdil před časem advokát Petr Suchý v komentáři srovnávací studie pracovního práva v 18 zemích, který vypracovala společnost Deloitte.
"Firmám by výrazně prospělo, kdyby nemusely hledat skulinky a svádět výpověď na organizační změny. Výpověď bez udání důvodu se tak de facto děje, akorát se to balí jako něco jiného," dává příklad z praxe Jan Malý, manažer společnost PriceWaterhouseCoopers.
Zkrátí se ale nejspíš také výpovědní lhůta a sníží náklady na propouštění. Lídr ODS Petr Nečas ještě coby ministr práce navrhoval pro mladší zaměstnance měsíční výpovědní lhůtu s dvouměsíčním odstupným. Déle zaměstnaní měli získat nárok až na čtyřměsíční odstupné.
3. Konta práce do časů bez práce
Pružné pracovní právo 2010
- Usiluje o sjednocení obdobných aktivit a sestavení souboru doporučení pro budoucí vládu. Její výzva byla poprvé zveřejněna 10.května 2010
- Chce diskutovat o tématech jako Moderní formy zaměstnávání a organizace práce, Účinné nástroje pro řízení pracovních sil v turbulentní době, Zjednodušení a větší flexibilita právní úpravy uzavírání a rozvázání pracovního poměru, Agenturní zaměstnávání a zapůjčování zaměstnanců a Švarcsystém.
- Mezi její členy patří společnosti Ambruz & Dark, PricewaterhouseCoopers ČR, Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), Rakouské velvyslanectví - obchodní oddělení, Sdružení pro zahraniční investice AFI, LMC a Trenkwalder
Během krize přišlo v Česku o práci asi 150 tisíc lidí. Napříště by podle "koaličních" stran toto číslo nemuselo být tak velké. Věci veřejné chtějí totiž zjednodušit zaměstnávání na poloviční úvazek a zavést sdílení práce. ODS chce zase například zavést "pružnější" konta pracovní doby.
"Dnes může zaměstnanec na konto přispívat podle odvedené práce do jednoho roku a pak si musí stanovené hodiny vybrat. Kdyby se tato lhůta prodloužila, po dvou třech letech by si z konta mohli vybrat delší placené volno a třeba ho využít ke kariérnímu růstu nebo prostě k času stráveném s rodinou," uvažuje manažer Malý, podle nějž by to mohl být lákavý nástroj pracovní motivace, který by zároveň zaměstnavateli dovoloval držet klíčový personál i v časech, kdy je práce méně.
Podle expertů potřebují konta pracovní doby také zásadně zjednodušit, protože v současné podobě se jim firmy kvůli administrativní náročnosti vyhýbají.
Hrozí střet s odbory a stávky
Očekávané změny ale budou mít tvrdého soupeře.
"Odbory čekají, do čeho se vláda pustí v zákoníku práce, to dávám prosím jako prioritu," zdůraznil pro Aktuálně.cz odborový předák Jaroslav Zavadil a nevyloučil, že jako formu odporu proti některým změnám použije i stávku.
Co konkrétně by odbory ke stávce přimělo, ale prozradit nechce."Nezlobte se, to vám teď neřeknu. Vedeme jednání s politickými stranami, které připadají v úvahu do koaliční vlády. Pak se teprve uvidí," řekl.
Oslovení experti, kteří po změnách volají už několik let, naopak pravicí avizované změny vítají. Zákoník z dílny sociální demokracie a odborů z roku 2006 totiž zachoval ochranu pracovního místa skoro ve stejné podobě, jakou jí dával zákoník z roku 1965.
"Odbory nedokáží pochopit, že iniciativa zaměstnavatelů i některých zákonodárců nejde proti zaměstnancům. Firmy bez zaměstnanců nejsou nic," uvažuje advokátka Valentová z kanceláře Ambruz&Dark, jednoho ze zakládajících subjektů iniciativy Pružné pracovní právo 2010 (viz box).
Lidé si práce víc váží, přizpůsobí se
"Pokud zaměstnavatel bude mít větší možnost jak pracovní poměr ukončovat a naopak je najímat, nebude se bát otevírat nové pozice i v takovéto těžké době. Takto se však musí držet přesně vymezených důvodů, proč rozvázat pracovní poměr a i tak se neustále obávat soudních sporů," tvrdí Valentová.
"Postoj lidí se dnes jednoznačně změnil," dodává manažer Malý ze společnosti PriceWaterhouseCoopers, která iniciativu Pružné pracovní právo 2010 spoluzakládala.
"Lidé si dnes podle mně daleko víc váží práce a mám pocit, že jsou i ochotní přistoupit na flexibilnější pracovně právní uspořádání. Podle mně je to v jejich prospěch, protože zaměstnavateli umožní klíčové lidi si udržet navzdory krátkodobým výkyvům," tvrdí.
Větší flexibilitu pracovního trhu doporučoval Česku i protikrizový tým NERV, éra stabilní práce na celý život totiž podle ekonomů končí.
