Prezident komory Jan Veleba se dnes kvůli tomu sejde s ministrem zemědělství Janem Mládkem.
Zemědělci dosud sklidili zhruba třetinu z 1,43 milionu hektarů obilí a více než polovinu z 292 246 hektarů řepky.
Mluvčí AK Eugenie Línková řekla, že kvůli extrémním změnám počasí začalo zrno v obilných klasech klíčit. Takové obilí podle Línkové nelze sklízet kombajnem, takže část obilí nepůjde vymlátit.
"K tomuto procesu dochází u zlomku ploch každým rokem, ale ztráta je minimální. Letos je to na skoro 70 procentech ploch, o to je to děsivější," uvedla.
AK: Je to katastrofa!
Dodala, že kvůli nepříznivému vývoji počasí prudce klesla i kvalita pšenice, jejíž velkou část nebude možné využít pro potravinářské účely.
"Totéž platí pro ječmen, který nebude možné využít ke sladovnickým účelům. Tuto situaci hodnotí AK jako katastrofální s dopadem na tisíce zemědělců. V historii tak prudký zvrat v kvalitě obilí během žní nemá pamětníka," podotkla Línková.
Teploty nad 30 stupňů podle Línkové urychlily dozrávání obilí, avšak následné deště znemožnily kombajnům vyjet do polí.
"Prudké přívaly srážek u zralého obilí vyvolaly fyziologické změny, kdy obilí ještě v klasech začne klíčit," vysvětlila Línková nepříznivý vliv počasí na kvalitu obilí.
Chmelaři taky nejásají
Propad výnosů očekávají letos i pěstitelé chmele, a to až o čtvrtinu.
Loni sklidili rekordních 7831 tun chmele, výnos dosáhl 1,38 tuny z hektaru. Letos to bude 1,02 až 1,06 tuny z hektaru.
Část úrody poničilo květnové krupobití, porosty negativně ovlivnilo i tropické počasí v červenci, řekl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa. Kvalita chmele by ale měla být slušná, pozná se však až po sklizni, dodal.
Kroupy letos poničily až 1000 hektarů chmelnic zejména na Rakovnicku, z toho 300 hektarů intenzivně. S krupobitím se pěstitelé na Rakovnicku a Žatecku potýkali i v červnu 2004, chmelnice tehdy poničilo z 15 až 85 procent na 700 hektarech ploch.
První pěstitelé začnou podle Rosy sklízet úrodu 20. srpna, většina podniků ale až 25. srpna. Pomohou jim tradičně studenti vysokých škol z Ostravy, Olomouce a Brna. Ukrajinci už nejezdí, výrazně ubylo i brigádníků ze Slovenska.
Chybí peníze na investice
Zemědělci by mohli od obchodníků získat za tunu chmele 140.000 korun.
"Pozitivní je úbytek celosvětových zásob chmele, negativně se naopak projevuje silná koruna vůči euru, dnes dokonce dosáhla rekordu. Stále však platí, že cena pokrývá při dobré sklizni jen náklady, pěstitelům chybějí peníze na reprodukci a investice," doplnil Rosa.
Výměrou chmelnic je Česko na třetím místě za Německem a USA. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko.
Loni se chmel v celém světě pěstoval na 50 000 hektarech, letos je to o 1000 hektarů méně.
