Bratislava - Politické tahanice kolem eurovalu a samotný pád vlády připraví Slovensko o miliardy eur, které země potřebuje k reformám.
A v nejhorším případě, tedy že bude muset Slovensko vyplatit peníze, které si půjčí zadlužené země eurozóny a nedokážou je vrátit, jde až o 7,7 miliardy eur. To je výše záruky, kterou Slovensko musí v rámci systému záchrany zadlužených zemí vystavit.
Pro porovnání - jde o sumu, která by tři a půl roku stačila na financování stavby dálnic, silnic a železnic nebo čtyři roční rozpočty ministerstva zdravotnictví.
Kolik dáme, ušetříme?
Je ale pravděpodobné, že by Slovensko neztratilo celých sedm miliard eur. Irsko a Portugalsko, které už pomoc z eurovalu čerpaly, totiž svoje závazky zatím vzorně a bez problémů plní.
A situace se velmi rychle vyvíjí i u Řecka, kterému Slovensko pomoc už jednou odmítlo. Předseda vlády Georgios Papandreu totiž přiznal, že země jedná o odpuštění části dluhu. Dluh má být snížen v rozpětí 30 až 50 procent.
Členské země eurozóny mají také vyzvat banky, aby přijaly ztráty do výšky padesáti procent hodnoty řeckého dluhu.
Podle Richarda Sulíka, jehož strana Svoboda a solidarita se postarala o neschválení prvního pokusu připojení Slovenska k eurovalu a shodila tak vládu Ivety Radičové, by nepřipojení k eurovalu Slovákům ušetřilo dvě miliardy eur.
To, že záruky pro navýšení eurovalu, budou mít negativní dopady na rozpočet země připouští i slovenská vláda a ministr financí Ivan Mikloš, o žádné konkrétní sumě se ale nemluví.
V návrhu na schválení navýšení fondu na záchranu zadlužených zemí, který dostala a schválila vláda, je pouze napsáno, že návrh má negativní dopad na veřejné rozpočty a žádný na nezaměstnanost a hospodářský rozvoj v zemi.
Co bude s rozpočtem?
Škody zemi ale přinese také to, co schvalování eurovalu provázelo: pád reformní vlády Ivety Radičové. Do předčasných voleb v zemi v březnu příštího roku se totiž nepodaří uskutečnit připravované reformy, které chtěla vláda prosadit.
Už teď je jasné, že se nepodaří schválit dańovou reformu, která měla přinést výraznou změnu pravidel. Otázkou je, jak dopadne schvalování státního rozpočtu na příští rok, který měl tlumit dopady krize a snižovat schodek rozpočtu.
"Slovensko musí jasně prokázat, že je schopno svoje dluhy splácet. I když celková úroveň dluhu není v porovnání s dalšími zeměmi vysoká, jsme zranitelnější než třeba Japonsko nebo Velká Británie. Narozdíl od těchto států je Slovensko malou zemí s otevřenou ekonomikou a malým objemem domácích úspor," uvedl v návrhu rozpočtu ministr Ivan Mikloš.
Ohrozit plán ozdravení veřejných financí by mohl také horší vývoj ekonomiky, který by vyžadoval další úspory. Ministerstvo financí nevyloučilo, že znovu sníží výhled ekonomiky. "Vidím rizika směrem dolů a nedá se vyloučit, že prognóza zveřejněna začátkem listopadu bude nižší, blíže k dvěma procentům," citoval dnes list Sme šéfa Institutu finanční politiky u ministerstva financí Jána Tótha.
