Běžný účet již několik let kraluje žebříčku nejčastěji využívaných způsobů ukládání peněz. Své peníze na něm má uloženy téměř sedm z deseti obyvatel České republiky. Takzvaně do slamníku spoří každý druhý Čech.
Počet lidí, kteří mají doma uloženou nějakou finanční rezervu, pozvolna stoupá. Za poslední tři roky zaznamenala společnost Factum Invenio nárůst o 11 procentních bodů.
"Ono je ale důležité i rozlišovat jednotlivé bankovní produkty. Některé běžné účty mají nastaveny parametry tak, že mohou relativně výnosné, ovšem při zachování výhod klasického účtu," myslí si Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank.
Spoříme se státem
V posledních letech však Češi investují i do produktů, které jsou "oceněny" státní podporou, tedy do stavebního spoření, životního pojištění, či penzijního připojištění. Přesto ve svých investičních plánech zůstávají velmi konzervativní.
Stavební spoření má v současné době 48 procent dotázaných, počet lidí, kteří mají smlouvu o stavebním spoření uzavřenou, však postupně klesá. Na vině je zřejmě omezování státní podpory, což ubírá tomuto produktu na atraktivitě.
Životní pojištění a penzijní připojištění má uzavřena více než jedna třetina dotázaných. Jde o zhruba stejný počet lidí jako loni.
"Je důležité odlišit spoření a investování. U spoření klienti očekávají určitou stabilitu, jistotu a možnost manipulace, což jim částečně běžný účet poskytuje. Naopak investiční produkty jsou vždy spojeny s určitým vyšším rizikem," dodává Mertlík.
Tradiční způsob ukládání peněz, vkladní knížky, pozbývají své oblíbenosti. Dnes je využívá dle průzkumu jedna pětina obyvatel. Ještě před několika lety to byla více než třetina obyvatel.
Investovat ne, spíše si půjčovat
Investice s možností vyššího výnosu, ale s vyšší mírou rizika, kam patří například nákup podílu v podílovém či zajištěném fondu nebo nákup cenných papírů, Čechy příliš neoslovily. Jednu z takových investic využívá jen 11 procent dotázaných.
"V neposlední řadě místní povědomí o úsporných a investičních produktech ovlivnili takzvaní "poradci". Ti často zneužívají, to že se občané neorientují v jednotlivých finančních oblastech. Výsledkem může být nedůvěra vůči investičním i spořícím produktům.
Na druhou stranu však mají občané České republiky v oblibě půjčky a úvěry. Každá druhá domácnost nějakou čerpá, nejčastěji do dvaceti tisíc korun.
