Brno -  Osmnáct expertů výboru pro lidská práva OSN rozhodovalo o tom, zda vězni v Česku mohou pracovat za plat výrazně menší než je minimální měsiční mzda.

Do Ženevy, kde výbor sídlí, totiž poslal stížnost Jaroslav Novotný, který jako vězeň pracoval pro soukromou firmu za měsíční plat ve výši 4,5 tisíce. Minimální mzda ale byla v době, kdy Novotný za tento plat pracoval, téměř osm tisíc korun.

Podle Novotného jde o diskriminaci a porušení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Někdo může pracovat za míň

Podle výboru OSN je ale Novotného stížnost nepřijatelná. Podle výboru totiž v Česku existuje nařízení vlády, podle kterého může být některým zaměstnancům vyplácena nižší než minimální mzda. „Odkaz na výši minimální mzdy není dostatečným odůvodněním diskriminace," uvedli zástupci výboru.

Experti výboru navíc uvedli, že vězeň s prací souhlasil a věděl o tom, jaký plat bude dostávat, navíc pro soukromou firmu pracoval pouze jeden a půl měsíce.

„Stěžovatel neupřesnil, jakou částkou vedle vyplácené odměny za práci stát přispíval na uspokojení jeho základních potřeb," uvedli experti.

Výbor pro lidská práva OSN je složen z osmnácti expertů z celého světa.

Z Česka už k němu poslali stížnosti například potomci šlechtických rodů.

Stížnosti šlechticů a emigrantů

Výbor tak už rozhodoval o oznámení, které podala Alžběta Pezoldová, jež chtěla vrátit majetek v jižních Čechách, například zámek Hluboká. Výbor také posuzoval spor o státní občanství a odmítnutou restituci pro Karla Des Fours Walderode. Ten usiluje o vydání zámku Hrubý Rohozec či 300 hektarů pozemků u Turnova.

Na OSN se také obrátily ženy, které měly být protiprávně sterilizovány.

Výbor OSN také ve své výroční zprávě  zveřejněné v roce 2007 vyzval Českou republiku, aby lidem, kteří uprchli z komunistického Československa a přijali občanství jiné země, vyšla vstříc. A to i na základě stížností emigrantů.
"Naléhavě vyzýváme k navrácení majetku nebo odškodnění," uvedl v závěrečném stanovisku výbor.