Ztráty kvůli nezvykle dlouhé zimě budou vyšší než obvykle. Běžně po zimě ubude asi deset procent včelstev. "Letos to bude víc, ale nepřekročí to hranici dvaceti procent," tvrdí tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka.
Chybí tisíce včel
Na opylování hospodářských plodin i planě rostoucích bylin tak bude letos "pracovat" o deset až patnáct tisíc včelstev méně než loni.
Zatímco v roce 2004 podle Peroutky včelaři zazimovali téměř 557 tisíc včelstev a stavy k 1. květnu 2005 dosáhly 467 tisíc včelstev, v loňském roce bylo zazimováno 540 tisíc včelstev a k 1. květnu 2006 předpokládá Svaz počet 450 tisíc včelstev na území ČR.
Stavy včelstev u nás každoročně mírně klesají. To způsobuje jednak mírné komplikace při jarním opylení důležité zemědělské plodiny řepky, ale také postupné vymírání některých jarních hmyzosnubných bylin, jako jsou sasanky, podléšky a další rostliny.
Pokles počtu včel tak podle Peroutky přispívá ke snižování druhové pestrosti bylin rostoucích v České republice. Optimální počet včelstev nutných k plnohodnotnému opylení rostlin u nás je podle svazu 650 tisíc, k tomu je nutné zazimovat zhruba 750 000 včelstev.
Takový stav byl ale v Česku naposled počátkem 90. let.
Unie med dotuje
Udržení stavů včelstev přitom podporují dotační programy Evropské unie i ministerstva zemědělství. Unie podle Peroutky přispívá na vzdělávání včelařů, na kočování (přesuny včelstev k plochám zemědělských plodin), na laboratorní rozbory medu i přímo na obnovu chovů včelstev.
V rámci národních podpor může zase včelař získat až 180 korun na jedno včelstvo. V letošním roce by navíc mohla včelařům pomoci novela veterinárního zákona, platná od konce února, která rozšiřuje dosavadní možnosti prodeje medu "ze dvora".
Podle ní může včelař med pocházející z vlastního hospodářství prodávat v malých množstvích ve své domácnosti i přímo dodávat do tržní sítě v okrese, kde bydlí nebo kde včely chová.
Přes letošní pokles stavů včelstev podle Peroutky nehrozí nedostatek medu z tuzemské produkce. V loňském roce byla totiž domácí produkce medu vysoká, dosáhla téměř 8 500 tun, a včelaři tak mají zásoby medu i pro letošní rok.
Český med zatím Unie neuznala
Problémem jsou především výkupní ceny. V loňském roce dosáhly podle svazu v průměru 35 korun za kilogram, jen 20 korun ale dosahují náklady včelařů na cukr, kterým se včely přikrmují. Maloobchodní ceny přitom činí více než sto korun za kilogram medu. V letošním roce by se nicméně podle Peroutky ceny medu na domácím trhu měnit neměly.
Žádoucí by ale podle včelařů bylo, aby spotřebitelé preferovali med z domácí produkce. "Mimo jiné proto, že naše norma "Český med" je přísnější než norma EU," konstatuje tajemník.
Svaz také usiluje o ochranu názvu "Český med" v rámci Unie, ta však o žádosti svazu založené na specifikách tuzemské produkce dosud nerozhodla.
"Označení "Český med" tak můžeme používat jen pro náš trh," podotýká Peroutka. To jednak snižuje exportní možnosti tuzemské produkce (Unie přitom pro svou potřebu med z 50 procent dováží), jednak znesnadňuje orientaci spotřebitele obecně o původu medu.
Na tuzemském trhu jsou tak k dostání levnější směsné medy, například z Číny. I když musí být veškeré prodávané zboží v tržní síti pochopitelně zdravotně nezávadné, určitá skrytá rizika dovážené medy, zejména z exotických oblastí, skýtají.
Mohou totiž obsahovat alergeny z pylových zrnek rostlin, které se ve středoevropském regionu nevyskytují, a organismus tak vůči nim není přirozeně imunní.
Autor je spolupracovníkem redakce
