Praha - Etická pravidla občas poruší většina českých zaměstnanců. Nejčastěji si přitom kolegové vzájemně kradou myšlenky.

"Modelovou situací je, že manažer prezentuje nápady svých podřízených jako svoje vlastní. Dalším běžným přestupkem proti etice je používání firemních věcí pro soukromé účely počínaje telefonem, počítačem či kopírkou a kancelářskými potřebami až po služební automobil," vypočítává Filip Brodan, ředitel společnosti Zaměstnanci.com.

"Etický kodex opakovaně porušuje 40 procent českých zaměstnanců, tedy téměř každý druhý. Neetické jednání je přitom vždy používáno účelově s cílem osobně z něj profitovat," doplňuje Brodan.

Údaje vycházejí z analýzy společnosti Zaměstnanci.com, která zkoumala psychologický profil více než 100 tisíc respondentů, jejichž odpovědi byly zpracovány mezi lety 2007 až 2011. Analýza byla provedena individuálním dotazováním za asistence psychologa či odborně vyškoleného pracovníka.

Více práce za stejné peníze

Společnosti si podle studie za problematické chování svých zaměstnanců často mohou samy, když ve firemní kultuře namísto důvěry převažují tresty a výhrůžky.

"Pokud manažeři využívají k motivaci svých podřízených psychologický model trestu, automaticky tím v lidech spouštějí neetické chování. Lidově řečeno: čím více vedení utahuje šrouby, tím více jsou zaměstnanci frustrováni a začínají se více projevovat rizikovější formy chování, které by za jiných okolností zůstaly skryty," říká Brodan.

Ekonomická krize a přístup některých manažerů mají jednoznačně negativní dopad na míru etického chování ve firmách. Společnosti jsou nuceny snižovat stavy zaměstnanců a po těch zbylých pak vyžadují více práce za stejnou, nebo dokonce nižší mzdu, ruší zaměstnanecké benefity, zpřísňují firemní pravidla a nařízení.

"Pokud vedení tuto situaci zaměstnancům nekompenzuje alespoň zvýšeným zájmem o ně samotné, obvykle na tuto situaci reagují snížením osobní angažovanosti a zvýšenou touhou po osobním profitu," vysvětluje Brodan.

Firmy jdou neetickému jednání naproti

Analýza upozorňuje dále na to, že nepoctiví a neloajální zaměstnanci mohou být pro firmu hrozbou do budoucna. Aby se zaměstnavateli pomstili, mohou záměrně intrikovat a lhát, pouštět ven diskrétní informace týkající se firmy a jejího know-how nebo zneužívat svoji pracovní pozici k přijímání úplatků či manipulaci výběrových řízení.

"Skutečnost, že ve firmě převládla atmosféra strachu a intrikářství, si vedení často uvědomí až ve chvíli, kdy odcházejí stálí zákazníci nebo nejlepší pracovníci, kteří jsou na intrikaření velmi citliví," doplňuje Brodan.

Analýza také zjistila, že atmosféra v českých firmách jednání v rozporu s etikou svědčí. "V české mentalitě přežívá názor, že kdo na nějaké nefér chování upozorní, je ´práskač´. Kolegové a bohužel často i manažeři poklesky ostatních raději přehlížejí, aby je nemuseli řešit a náhodou se nedostali do konfliktu," konstatuje Brodan.

A právě mechanismus lhostejnosti a tiché tolerance neetickému prostředí podle něj nahrává. "Pokud jsou totiž kompetentní osoby vůči neetickému jednání netečné, v očích ostatních ho vlastně schvalují a to se pak stává běžnou normou," uzavírá.