Praha - Loni byl opravdu černý rok. Zvlášť pro české a moravské obce. Ty se podle čerstvě zveřejněných dat zadlužily nejvíc od roku 1990.

Jejich rozpočtový schodek bez započtení Prahy loni činil 14 miliard korun.

Na vině byl hlavně propad příjmů z daní a naopak nárůst výdajů. Ty jen částečně kompenzovalo meziroční zvýšení dotací. Vyplývá to z analýzy CCB - Czech Credit Bureau (CCB).

Hospodářské výkony obcí jsou ale hodně různorodé a některé si vedou hůř než jiné. Nejhorší ratingovou známku C minus dostalo od CCB vloni 91 obcí, čímž se počet obcí s nejhorší známkou rozrostl na 449.

"Tato známka znamená pravděpodobné finanční problémy v budoucnu," uvádí CCB.

V míře zadlužení se liší i kraje.

Se schodkem vloni poprvé hospodařilo přes polovinu obcí

Celkový dluh obcí bez Prahy se zvýšil o 14 procent, u venkovských obcí dokonce o 21 procent. To v průměru zatížilo jednoho jejich obyvatele částkou 5845 korun.

Schodek 14 miliard představuje zhruba sedm procent výdajů. Ve schodku se ocitlo 51 procent obcí, zbylých 49 procent skončilo s přebytkem. V roce 2008 však s přebytkem či vyrovnaným rozpočtem hospodařilo 72 procent obcí a schodek jich tehdy vykázalo pouhých 28 procent.

Ministerstvo financí ale upozorňuje, že při započtení Prahy se celkový dluh obcí zvýšil jen asi o půl miliardy - z 80,1 miliard v roce 2008 na loňských 80,6 miliard. Také CCB dodává, že zadlužení většinou není nerozumné a souvisí s tím, jak se obce pouštějí do investic dotovaných z Evropských fondů.

Na loňském schodku 14 miliard korun se projevil propad celkových příjmů obcí, které v meziročním srovnání poklesly o 5,8 miliardy korun, což je pokles o 2,8 procenta. Největší propad příjmů vykázala statutární města, o 6,5 procenta, nejnižší naopak venkovské obce, o 0,5 procenta.

Největší meziroční propad postihl daňové příjmy, které loni poklesly o 11 procent. Tento výpadek ale pomohly kompenzovat dotace, které se meziročně zvýšily o více než 12,4 procenta. "Nejlépe si vedly venkovské obce, kde dotace vzrostly o 14 procent," řekl projektový manažer CCB Jan Cikler.

Nejzadluženější kraj? Jihomoravský

Výdaje obcí loni vzrostly o devět procent, u venkovských dokonce o 12 procent. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se meziročně zvýšil, a to z 28 procent v roce 2008 na 31 procent v roce 2009. Kupodivu se přitom obce nepokoušely krýt zvýšené výdaje prodejem majetku. "K tomu došlo pouze u statutárních měst, jinak došlo k poklesu příjmů z prodeje majetku o deset procent," konstatoval Cikler.

Dluh obcí na jednoho obyvatele, který v celorepublikovém průměru dosáhl 5845 korun, se přitom kraj od kraje liší. Nejvyšší je v Jihomoravském kraji - 9635 korun.

Mezi další dva nejvíce zadlužené kraje patří Liberecký kraj s průměrným dluhem 8167 korun a Moravskoslezský kraj, jehož dluh na obyvatele je 6633 korun. V Jihomoravském a Libereckém kraji zadlužení táhly především Brno a Liberec, řekl Cikler. Nejmenší obecní dluh byl s částkou 3415 na obyvatele v Ústeckém kraji.

Analýza vycházela ze souboru 6238 obcí, z toho 5449 venkovských, 766 měst a 23 statutárních měst. Na celkovém počtu obyvatel bez Prahy se venkovské obce podílejí 31 procenty, města 45 procenty a statutární města 24 procenty.