reklama
 
 

Upálím se u ČEZu, zoufá si sklář na energetický zákon

20. 7. 2010 16:44
Příběh Pavla Hasaly napovídá, co by měla na podzim chystaná novela napravit

Švihov/Praha - "Už jsem uvažoval, že se upálím před budovou ČEZu nebo Úřadem vlády. Protože tohle můžou udělat každýmu," upře Pavel Hasala prázdný pohled někam za hromadu sutin po jeho bývalé sklářské peci. Je těžké odhadnout, jak dalece to myslí vážně, spor s energetickým gigantem ho totiž dohnal na pokraj sil.

"Psychicky vás to srazí na dno, už nejsou síly s tím dál bojovat. Nevím co bude dál, bojím se, že skončím pod mostem," tvrdí dnes sklář poté, co přišel asi o milion korun spolu s plány na vlastní sklárnu s kavárnou, na kterou deset let šetřil prací v Německu. 

Podle Hasaly za to může firma ČEZ, která dvakrát nesplnila, co mu slíbila. ČEZ se hájí, že na to Hasala nemá důkazy, což je pravda.

"Každému" se Hasalův příběh zřejmě stát nemůže, přesto je poučný. Ukazuje totiž, jaké následky může mít kombinace přehlíživého jednání mocné státní firmy a prosté lidské smůly. To vše v době, kdy finišují přípravy novely energetického zákona, který podle kanceláře ombudsmana straní dodavatelům energie.

Osudových osm minut

Za všechno může podle Hasaly asi osm minut, během nichž mu ČEZ 26. února 2008 vyměnil bez jeho vědomí elektroměr. Elektricky ovládané bezpečnostní ventily odpojené od proudu automaticky zavřely přívod plynu do výhně dvou jeho sklářských pecí. A protože byl právě v Brně, zůstaly bez žáru 28 hodin. Chladnoucí sklo je roztrhalo.

"A to jsem ještě rád, že celý dům nevyhořel, protože to sklo mohlo klidně vytéct," jde Hasala k jádru věci: "Pojišťovna by mi nic nedala, protože, jak se pak ukázalo, zařízení nebylo nahlášeno jako citlivé."

"Citlivé zařízení" je takové, u kterého by měl dodavatel elektřiny majiteli nahlásit výpadek proudu do 15 minut (týká se to například některých zdravotnických přístrojů). Když Hasala od obce prostory přebíral do nájmu, jel osobně hned po zapojení pecí v listopadu 2007 nahlásit obě jako "citlivé" na zákaznické centrum ČEZ v Klatovech. Pracovnice Hasalovi slíbila, že se o to někdo postará a Hasala jí uvěřil. "Přece ji nebudu hlídat," tvrdí dnes.

Na to, že mu přijdou kvůli blížícímu se konci životnosti vyměnit elektroměr, ho ČEZ upozornil drobnopisem ve faktuře počátkem února 2008, přesné datum ale firma neuvedla.

"Volal jsem tedy na linku, abych si domluvil termín výměny. Tam mi paní řekla, že mě technik bude dopředu informovat," popisuje Hasala chvíli, kdy podle své verze příběhu uvěřil ČEZu podruhé, a proč pak osudného dne v klidu odjel do Brna.

Přesto tehdy Hasala pro jistotu nechal na dveřích vzkaz i se svým telefonním číslem pro případ nutnosti. "Nikdo mi nevolal," vzpomíná.

Hasala devastující výměnu elektroměru reklamoval 3. března 2008 a dožadoval se náhrady škody. ČEZ ale jakékoliv své pochybení a tím i náhradu škod odmítá. Ombudsman ČEZu Josef Sedlák, na kterého se Hasala nakonec obrátil, argumentuje ve svém dopise energetickým zákonem.

Stačilo ze slušnosti zvednout telefon

Zkráceně řečeno totiž energetický zákon distributorovi (ČEZu) dovoluje po předchozím oznámení vyměnit elektroměr a přerušit při tom proud. Za ono "oznámení" Sedlák považuje drobnopis ve faktuře z počátku února, kde není přesně stanovené datum výměny. Na Hasalův případ se podle Sedláka vztahuje také formulace v zákoně, která firmě dovoluje kvůli „nutným  provozním manipulacím"  vypnout proud na 20 minut a neoznámit to vůbec nikomu.

ČEZ dnes tvrdí, že Hasala na zákaznickém centru v Klatovech vůbec nebyl a že firmu ani telefonicky nekontaktoval. "Toto jsou jediná doložitelná fakta," tvrdí mluvčí ČEZu Ladislav Kříž, podle kterého tuto verzi potvrdilo i šetření Státní energetické inspekce. Podle Hasaly ale ČEZ "vysloveně lže" a "inspekce mu jen jde na ruku." Nemá na to ale důkazy.

Podle ČEZu však Hasala pochybil nejvíc tím, že u pecí neměl záložní zdroj energie. "Lidsky rozumíme jeho postojům, ale viníkem rozhodně nejsme," tvrdí Kříž.

Ani kdyby však Hasala měl zařízení přihlášeno jako citlivé, ještě to neznamená, že by ho někdo na odpojení musel upozornit. "Neukládá nám to žádná vnější legislativa, ale  je to naše služba zákazníkům. Slouží hlavně pro vnímavější přístup při odpojování pro neplacení," vysvětluje Kříž.

Ani záložní zdroj energie by však Hasalovi při odpojení proudu nebyl k ničemu. Plyn do jeho pecí proudil pod velkým tlakem a bezpečnostní ventily jsou proto konstruovány tak, aby sepnuly okamžitě při sebekratším přerušení proudu. Proto se podle Hasaly k pecím instaluje náhradní plynový okruh, který bezpečnostní ventily obchází.

Faktem tak zůstává, že jediný telefonát "ze slušnosti" někoho z ČEZu stačil k tomu, aby k pohromě nedošlo. Před výměnou elektroměru nebo i pár hodin po ní stačilo otočit dva kohouty na náhradním okruhu a plyn by zase proudil do pecí.

Nezaplatíš, stříháme

"Energetický zákon jim umožňuje dělat si, co chtějí," glosuje to dnes Hasala a uznává, že si měl sliby ČEZu lépe ohlídat. "Nevěřte nikdy jejich zákaznické lince," shrnuje své poučení. Svůj spor však vyhrotil třetí chybou: šel s ČEZem do přímého střetu.

"Řekl jsem dobře, dokud se to nevyřeší a ČEZ mi nezaplatí škodu, nezaplatím doma zálohu za elektřinu, abych na to upozornil. Odpojili mně," vzpomíná Hasala a přiznává, že technika ČEZu, který ho přišel odpojit, napoprvé ze zoufalství "zahnal klackem." "Použili odstřihnutí od proudu jako vydírání. Já to tak aspoň chápu. Nezaplatíš, stříháme."

Hasala proto nakonec zaplatil. Statisícové náklady na provizorní a navíc jen dočasnou opravu jedné ze dvou zničených pecí ho však mezitím spolu s odstávkou ve výrobě dostaly do takových existenčních potíží, že mu hrozí odpojení znova, tentokrát v samotné sklářské dílně.

"Už dva roky nevydělávám a na podporu jako OSVČ nemám nárok. Nemůžu ani k doktorovi, protože nemám na placení pojištění. Na krku mám akorát dluhy, po exekutorech mě každý honí kvůli tisíci korunám. Známí se mi bojí pomáhat, aby na ně nevlítli taky," popisuje svůj dnešní život.

Proti odpojení od elektřiny jako "formě nátlaku, vydírání nebo sankce," protestovala letos v únoru Barbora Kubíková z kanceláře ombudsmana. Na společné tiskovce, kterou ke známé kauze komanda NTZ svolalo ministerstvo průmyslu a Státní energetická inspekce tak pojmenovala praxi umožněnou stávajícím energetickým zákonem.

Bývalým ministrem Tošovským slíbený návrh novely energetického zákona ministerstvo průmyslu dokončilo v červnu, teď je v mezirezortním připomínkovém řízení.

"V červenci předpokládáme vypořádání připomínek a nová vláda o návrhu poté může jednat. Pokud návrh schválí, je pravděpodobné, že parlament se této novele bude věnovat na přelomu léta a podzimu," tvrdí mluvčí rezortu Pavel Vlček.

Kancelář ombudsmana: Novelu jsme ani neviděli

Kancelář ombudsmana však podle mluvčí Ivy Hrazdílkové novelu nijak nepřipomínkovala. „Nebyli jsme ani určeni jako připomínkové místo, nicméně se na to kolegové podívají, jestli zkusíme nějaké připomínky uplatnit," sdělila Aktuálně.cz.

Zatímco odpojování jako formu nátlaku by kancelář ombudsmana ráda zrušila, praxe, kdy se elektroměr odpojuje bez vědomí majitele odběrného místa, asi zůstane.

"To se určitě měnit nebude, takto je to všude na světě u všech síťových odvětví - od plynu, přes vodu, po elektřinu. Technicky to nelze jinak," tvrdí mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. "Jinak byste musel rezignovat na údržbu sítě a prevenci," tvrdí.

autor: Karel Toman | 20. 7. 2010 16:44

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama