Zlín/Praha - Nelegální práce začíná být v Česku rizikovým podnikem.
Za ministra Jaromíra Drábka výrazně zpřísnily kontroly práce načerno. Od ledna 2012 se má v rámci sociální reformy zostřit i zákon, který nezdaněnou práci upravuje. Mimo jiné má omezit švarcsystém a desetinásobně zvýšit pokuty.
Je tu ale i třetí důvod, proč se práce načerno v Česku přestává vyplácet. Vzrostl totiž počet podnětů "zdola", protože lidem začaly případy nelegálních pracovních praktik mnohem víc vadit.
Podle ministerstva práce se nelegální práce v době krize nebývale rozrostla. Načerno podle jeho dřívějších odhadů pracuje v Česku kolem patnácti procent práceschopných, ročně tak kvůli šedé ekonomice unikají miliardy korun.
Ze dne na den bez peněz a s pokutou na krku
"Jsme teď tak aktivní, že když kolega poznal tady přes ulici uchazeče o zaměstnání, jak prodává nějaké zboží, během hodiny tam byla kontrola nejenom od nás, ale i ze živnostenského úřadu," uvádí nedávný příklad zástupkyně ředitele zlínské pobočky Úřadu práce České republiky Miriam Majdyšová.
"Jak to dopadlo? Hodně špatně. Okamžité vyřazení z evidence úřadu práce, ztráta nároku na veškeré sociální dávky. Navíc měl pozastavený živnostenský list a neoznačené ceny, takže přijdou i sankce ze živnostenského úřadu," dodává úřednice.
Na kontroly zaměstnávání načerno se po nástupu ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) podle ní klade mnohem větší důraz. "Těchto akcí opravdu přibylo," tvrdí Majdyšová.
Kontrola občas připomíná policejní manévry
Začalo to o prázdninách loňského roku, kdy dostal zlínský úřad práce instrukce zdůrazňující důležitost kontrol a spolupráce s ostatními zainteresovanými složkami. Dne 2. září 2010 rozjeli zlínští úředníci první ze zesílených kontrol.
Od té doby se jich mnohem častěji účastní nejen úřady práce, ale i oblastní inspektoráty práce, okresní správa sociálního zabezpečení a mnohdy i celní úřad a policie. Ta často pomáhá "obklíčit" areál kontrolované firmy, aby z ní nelegální pracovníci nemohli utéct. Kontroly tak mají podle Majdyšové rozsah od dvou hodin až po celý den.
Pokud jde o cizince, nejčastěji úřady při kontrolách zjišťují, že sice pracovní povolení mají, ale pracují mimo jeho rámec. Dělník s papíry na stavbu tak například pracuje s potravinami v masně. Věci se ale řeší pokutami, dramatická vyhoštění cizinců se alespoň ve Zlínském kraji nekonají.
Za práci načerno pokuta sto tisíc
Jak napovídá v úvodu zmíněný případ, je situace mnohem pestřejší v nelegálním zaměstnávání občanů ČR. Od nového roku 2012, kdy má začít platit novela zákona o zaměstnanosti, proto podmínky postihu nelegální práce přitvrdí i v zákoně.
"Cílem novely je upravit definici nelegální práce," jmenuje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Novela tak má zabránit "obcházení zaměstnání formou výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo na základě občanskoprávních smluv." Jinými slovy má zabránit tomu, aby stát doplácel na švarcsystém.
Pokuta za nelegální práci je ta vůbec nejnižší, která ve stávajícím zákoně o zaměstnanosti je. Novela to má změnit.
"Nová právní úprava zvyšující pokuty za výkon nelegální práce z 10 tisíc na 100 tisíc korun má za cíl zvýšit jejich odrazující účinek," zdůvodňuje Plívová.
Praxe podle Majdyšové svědčí o tom, že přísný přístup ministra Drábka má přinejmenším u části lidí podporu.
Jiná konstelace
"Konstelace ve společnosti se změnila, lidé víc poukazují na nepravosti," vysvětluje odbornice na pracovní trh. Lidé jsou podle Majdyšové citlivější na to, že někdo nechodí do zaměstnání a žije si nad poměry, ale i na to, když je do nelegální práce tlačí zaměstnavatel.
Úřady práce podle ní běžně řeší anonymní podněty, takže se lidé nemusejí obávat, že se jejich zaměstnavatel dozví, kdo jeho případný podvod odhalil.
