Praha - Spuštění důchodové reformy a s tím spojené přesměrování peněz části lidí do nově zaváděného druhého pilíře důchodového systému sníží příjmy státního rozpočtu v letech 2013 až 2015 o zhruba 45 miliard korun. Vyplývá to z odhadů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí. Není to ovšem neočekávané snížení příjmů, střednědobý výhled státního rozpočtu s tím počítá.

Spouštění důchodové reformy se ovšem od příštího roku může zkomplikovat. Prezident Václav Klaus tento týden vetoval technické novely zákonů k uskutečnění reformy. Navíc není jisté, zda Poslanecká sněmovna jeho veto přehlasuje. K názoru prezidenta se totiž připojili i někteří poslanci vládní ODS. Nicméně zainteresované penzijní fondy i odborníci se domnívají, že reforma může být s jistými omezeními spuštěna i bez vetovaných technických norem.

Výpadek odvozuje MF z části povinného odvodu pojistného na důchodové pojištění u těch lidí, kteří se přihlásí do druhého pilíře důchodové reformy, a budou tak část pojistného platit do soukromých penzijních fondů. "Nejedná se ovšem o "ztrátu" pro veřejné finance, protože v budoucnosti dojde ke snížení nároků na první pilíř, a tedy na státní rozpočet," upozornil mluvčí MF Ondřej Jakob.

V příštím roce počítá návrh státního rozpočtu s výpadkem příjmů ze sociálního pojištění šest miliard korun. "V roce 2013 lze výpadek odvodit z toho, že počet účastníků druhého pilíře bude v prvním roce zavedení důchodového spoření narůstat postupně," uvedl Jakob. V roce 2014 by to ovšem již mělo být 19,3 miliardy korun a v roce 2015 necelých 20 miliard korun.

"Odhady kolem 20 miliard korun jsou podle mého názoru realistické," uvedl k tomu hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Zároveň ale upozornil na to, že odhadnout snížení příjmů státního rozpočtu v důsledku reformy je nesnadné, protože zapojení do druhého pilíře bude dobrovolné a neví se, kolik lidí se do reformy zapojí. "Náklady se mohou pohybovat od nuly do 36 miliard korun," uvedl.

22 miliard v rezervě

MF může k reformě důchodového systému využít peníze na zvláštním účtu určeném právě na reformu. Peníze na něm uložené mohou být použity jen na důchodové účely, přičemž do roku 2008 to bylo na zvýšení dávek důchodového pojištění, nebo na úhradu schodku rozdílu mezi vybraným pojistným a vyplacenými důchody.

Od roku 2008 pak jsou peníze určeny jako rezerva pro důchodovou reformu. "Peněžní prostředky zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu nelze ale použít na snížení schodku státního rozpočtu," upozornil Jakob.

Na konci letošního roku by přitom podle informací MF mělo být na tomto účtu 22,39 miliardy korun. Na konci roku 2009 tam bylo zhruba 21 miliard korun. V roce 2013 je možné podle MF očekávat, že na účtu přibudou výnosy z dividend za zhruba 150 milionů korun.

Na co konkrétního se prostředky v rámci reformy důchodového systému použijí, rozhodne na základě zákona o rozpočtových pravidlech Poslanecká sněmovna.