Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se zabývá žalobami dvou velkých zkrachovalých kampeliček, záložny Pria a Rodinné záložny. Nejde o malé peníze; za zavedení nucené správy chtějí jenom členové bývalé kampeličky Pria vysoudit miliardu korun.
Evropský soud už žaloby označil za přijatelné a vyzval jak českou vládu, tak žalující kampeličky, aby mu zodpověděly doplňující otázky.
A právě ty vyvolaly vrásky na čele české administrativy, která požádala o odklad termínu pro odpovědi.
V této chvílí už ale podle informací deníku Aktuálně.cz soudci všechny podklady mají k dispozici a mohou začít žaloby posuzovat. Vzhledem k tomu, že má soud k dispozici veškerou potřebnou dokumentaci, dá se očekávat poměrně rychlý postup. Poměrně ovšem v štrasburských měřítkách - vzhledem k přetíženosti soudu, který má na stole tisíce nevyřízených žalob, i několik měsíců.
České soudy se vlečou
Kromě požadavku o vysoké odškodnění jde též o kontroverzní případy, kterými se - kvůli podezřelým obchodům a ztrátám stovek milionů korun z účtů kampeliček - zabývaly a stále zabývají české soudy.
Například šéfa kampeličky Pria Františka Zoubka, který je jedním ze "štrasburských" stěžovatelů, loni Krajský soud v Brně poslal za špatné hospodaření v záložně na šest let do vězení. Jeho dcera dostala podmínku. Podle soudu byli oba zodpovědní za to, že špatným hospodařením s vklady klientů přišla kampelička o 23,3 milionu korun.
Oba se odvolali a jejich případ bude znovu posuzovat Vrchní soud.
Pria skončila v nucené správě v roce 2000 poté, co státní dohled usoudil, že záložna zkrachuje a lidé přijdou o peníze. Pria spravovala téměř 300 milionů korun a byla jednou z větších záložen.
Kampeličky bezmála zmizely
Podobná situace je i u Rodinné záložny, které více než dvanáct tisíc klientů svěřilo vklady ve výši téměř dvou miliard korun.
Před soudem je devět jejích vrcholných manažerů. Podle státního zástupce způsobili záložně nevýhodnými obchody škodu ve výši převyšující 450 milionů korun.
Z více než 110 kampeliček, které v 90. letech fungovaly na tuzemském trhu, jich nyní - po splnění podmínek Evropské unie - už na trhu působí pouze devatenáct, které mají přes 30 tisíc členů s vklady převyšujícími tři miliardy korun.
Přes třicet kampeliček skončilo v konkursu, v likvidaci pak čtyřicet sedm. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ke krachu kampeliček přispěly velkou měrou nedokonalé a nedostatečné zákony. "Úřad pro dohled nad družstevními záložnami neměl možnost celý sektor efektivně kontrolovat a neměl ani dostatečné personální a materiální vybavení," uvedl NKÚ ve zprávě.
A velká část krachů družstevních záložen skončila u soudu, ne všechny se ale daří rychle řešit.
To je i případ bývalé největší tuzemské kampeličky, Českomoravské družstevní záložny. Státní zástupce viní v případu osm lidí z vedení záložny, že jí způsobili škodu za několik stovek milionů korun. Všichni čelí obžalobě ze zneužití informací v obchodním styku. Soud bude v tomto případu pokračovat v říjnu.
