Po téměř hysterické honbě za smlouvami o stavebním spoření v roce 2003 přišel silný útlum. Tento rok byl totiž rozhodující pro to, zda bude střadatel dále požívat všech výhod a úlev, které stát nabízí, či zda uzavře smlouvu až po roce 2003 a přijde o část příspěvku a některé výhody.
A tak zatímco v roce 2003 bylo uzavřeno přes dva miliony smluv, o rok později to bylo jen asi 314 tisíc. V loňském prvním pololetí si stavební spoření smluvilo 184 tisíc a za prvních šest měsíců roku letošního 229 tisíc zájemců.
Stát ušetří
Ovšem záměr Ministerstva financí vyšel. Úředníci chtěli snížit výdaje, které má stát s tím, jak přispívá na spoření.
"Očekáváme, že v roce 2006 bude státní podpora vyplacena v objemu cca 15,8 miliard korun, což je o 0,3 miliardy méně než v roce 2005," odhaduje náměstek ministra financí Tomáš Prouza.
Od roku 1997 bylo do konce loňského roku na státní podpoře stavebního spoření vyplaceno přes 88 miliard korun.
Podle ministerstva však stavební spoření zůstává převážně výhodnou formou spoření, nikoli zdrojem úvěrů na stavení.
"Dosavadní růst počtu úvěrů i jejich objemu je pozitivní, nicméně tempo růstu, a to zejména z pohledu poměru objemu úvěrů a naspořené částky, je k rychlejšímu dosažení úrovně obvyklé například v Německu stále nedostatečné," upozorňuje Tomáš Prouza.
U nás je tento poměr 35 procent, zatímco v Německu dosahuje 60 až 70 procent.
V současnosti je ve fázi spoření přes 5,5 milionu smluv. Poskytnutých úvěrů je 880 tisíc a půjčeno díky nim zatím bylo 118 miliard korun. Pomocí stavebního spoření však lidé ušetřili celkem 340 miliard korun.
