Praha - Ministerstvo financí minulý týden v dražbě neprodalo všechny dluhopisy, které nabízelo. Záruky, které za koupi českého dluhu investoři žádali, se navíc oproti poslední aukci zvýšily. Splátky za dluh se tím státní pokladně citelně prodraží.
Podle analytiků nejde o náhodný výkyv, ale o trend, který potrvá celý letošní rok. Jestli se potvrdí se pozná už tuto středu 27. ledna, kdy je aukce dalších dluhopisů.
Český rozpočet přitom letos počítá s dluhopisy za 280 miliard. Pokud však nová vláda po volbách nepředstaví věrohodný plán, jak zadlužování zastavit, investoři znejistí a půjčování peněz se státu nejspíš prodraží ještě víc. V příštích třech letech si Česko potřebuje půjčit skoro 900 miliard.
Státní pokladna tahá za kratší konec
"Investoři si uvědomují obrovský objem dluhopisů, který bude muset vláda v letošním roce vydat, a vědí, že tahají za ten správný konec provazu," vysvětluje ekonom banky Unicredit Pavel Sobíšek, proč se zatím kupci do nákupu českých dluhopisů nehrnou.
"Ne že by o státní dluhopisy nebyl zájem, nikdo je ale teď nechce kupovat ve velkém objemu, protože si myslí, že je dostane později výhodněji," doplňuje Sobíšek.
Jak vypadá tahle změna nálady v číslech? Místo požadovaných sedmi miliard prodal stát minulou středu své desetileté dluhopisy jen za 5,3 miliardy korun. Oproti listopadové emisi se přitom investorům zvýšil výnos z 4,18 na 4,3 procenta. Česko si tak půjčilo o víc než desetinu procenta dráž.
"Poptávka investorů při poslední aukci dluhopisů odpovídala současným finančním potřebám," shrnul stav věcí mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Tuto středu se budou prodávat čtyřleté dluhopisy za osm miliard.
"S růstem deficitů a dluhu chtějí investoři vyšší výnosy," vysvětluje trend analytička Helena Horská z Raiffeisen Bank. Unicredit odhaduje celkový nárůst přirážky pro investory v roce 2010 o půl procentního bodu. "Na konci roku to může být třeba 4,7 procenta," tipuje Sobíšek. Při objemu peněz, jaký chce vláda v dluhopisech získat, se tak letošní státní "sekera" prodraží řádově o miliardy.
Zatím klid, bouře na dohled
Oproti výnosu bezmála 5,8 %, jaký kupci dostali za desetileté dluhopisy vloni v červnu, to pořád nic není. Dokonce ještě v září výnosy přesahovaly pět procent.
Situace na trhu s dluhopisy se ale od té doby hodně změnila. Loňskou paniku střídá opatrnost. Investoři poučení vývojem v Řecku si začínají dávat pozor, kdo své dluhy jak zvládá. Jejich vyčkávání s nákupem dluhopisů může být příznakem váhání, kam si nás mají zařadit.
"Každý z evropské sedmadvacítky má jiné zadlužení a jinak zvládá své problémy," zužuje Sobíšek debatu na Evropskou unii. "Teď se zdá, že úplně nejhorší situace je v Řecku. Může se ale stát, že se problém objeví i někde jinde," dodává.
Výsledky květnových voleb tak mohou dát podle Sobíška investorům rozhodující signál. "Velice bude záležet na chování vlády k dalšímu zadlužování. Investoři budou hodně pečlivě sledovat volby," tvrdí. Připouští přitom, že nálada je vrtkavá a české veřejné rozpočty naléhavě potřebují věrohodný ozdravný plán.
Volby jako maturita v globální zkoušce
"Je tady problém, který je globální. Pokud nastane v nějaké akutní podobě, dopadne na toho nejslabšího. Já bych se chtěl hrozně moc vyvarovat toho, abychom byli považováni za jednu ze zemí, která patří mezi ty nejslabší," naznačuje ekonom možné pesimistické scénáře.
Fakt, že letošní rok bude maturitou vlád ve schopnosti zkrotit své dluhy, potvrdila ratingová agentura Moody's, když minulý týden ve své zprávě předpověděla veřejným financím Řecka a Portugalska "pomalou smrt."
Vládám, které v této globální zkoušce dluhové krize pod přísným dohledem investorů neobstojí, hrozí nezvladatelný vývoj veřejných financí. Jen v šestnáctičlenné eurozóně je takových zemí podle Evropské komise polovina.
