Zvýhodňování státu se týká případů převodu přeplatků na daních k zaplacení dluhů vzniklých ještě před krachem podniků.
To se ale podle ústavního soudu nesmí, peníze mají zůstat ve zkrachovalých firmách a sloužit k uspokojení všech věřitelů, a ne přednostně odejít na účet státu.
Nepřípustný postup státu
Ústavní soudci tak dnes zrušili jako protiústavní rozhodnutí soudů, které posvětily postup finančních úřadů ve dvou případech konkurzního správce Petra Kouřima a zkrachovalé společnosti Hannelore Karl IMEXPO.
Správci zkrachovalé firmy vyměřil finanční úřad nejdříve přeplatek na dani z přidané hodnoty převyšující jeden milion korun, vzápětí mu ale z tohoto přeplatku strhl přes šest set tisíc korun.
Tyto peníze finanční úřad použil na úhradu nedoplatků daně z příjmu fyzických osob a daně z nemovitosti, které ale vznikly ještě předtím, než byl na podnik vyhlášen konkurz.
A to je podle ústavních soudců nepřípustné. Vlastnické právo je podle soudců jako základní právo zakotveno v Listině lidských práv a svobod. Z ní vyplývá, že "každý má právo vlastnit majetek, a vlastnické právo všech vlastníků je nadáno stejným zákonným obsahem a ochranou".
"Z citované právní normy nelze dovodit zvýšenou ochranu práv státu jako vlastníka, jehož v daňových věcech reprezentuje právě správce daně. Uvedeným postupem došlo k neodůvodněnému zvýhodnění jednoho z věřitelů, to je státu," řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí soudu Michal Spáčil
Soudci dodali, že postup finančního úřadu a soudů tak vedl k porušení jednoho z článků Listiny lidských práv a svobod zaručujícího rovnost všech účastníků v řízení.
Miliony korun na úkor věřitelů
Zvýhodněním státu (finančního úřadu) podle soudu došlo k odčerpání peněz ze zkrachovalé firmy na úkor všech ostatních věřitelů.
Nejde přitom o první rozhodnutí Ústavního soudu, které tuto praxi a postup státu u zkrachovalých firem označilo za protiústavní. Stejně už ústavní soudci rozhodli v dalších čtyřech případech.
Letos v únoru tak ústavní soudci vyhověli správcům konkurzní podstaty firem TMS Holice a společnosti Prokop z východních Čech.
Jenom v případě společnosti Prokop z Hradce Králové strhly úřady na úhradu dluhů vzniklých před konkurzem téměř osm milionů korun.
Stát se při svém postupu, který pokračoval i přes rozhodnutí Ústavního soudu, odvolává na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z minulého roku, které používání peněz z přeplatků daní na úhradu dluhů státu umožňuje.
Ústavní soud se musí respektovat
Nejvyšší správní soud ale už na podzim 2005 při posuzování jednoho případu zkrachovalého podniku uvedl, že má sice jiný názor než Ústavní soud, je však nutné rozhodnutí ústavních soudců respektovat jako názor nejvyšší soudní moci v zemi.
A letos na začátku roku při rozhodování v jednom z dalších případů zkrachovalé firmy rozšířený senát Nejvyššího správního soudu znovu potvrdil, že je nutné respektovat názor ústavních soudců.
"Obecné soudy jsou povinny judikaturu Ústavního soudu respektovat a v tomto smyslu je pro ně závazná," uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí.