Praha - Dlouhodobá státní podpora je riziková. Tudíž je třeba, aby vlády včas odešly z podniků, kterým pomohly v období současné hospodářské krize.
Toto stanovisko vyplývá ze studie společnosti PricewaterhouseCoopers. Přičemž hlavním důvodem včasného odchodu je skutečnost, že společnosti se státní účastí se více zaměřují na spokojenost vládních představitelů a méně na spokojenost svých zákazníků. To může poškodit inovační procesy a kvalitu nabízených služeb.
"Vlády musejí včas začít plánovat odchod z podniků, kterým pomohly přestát krizi. Musí je nechat, aby se postavily na vlastní nohy," uvedl pro ČTK vedoucí partner PwC pro veřejný sektor Jiří Halouzka.
Banky a automobilový průmysl
Vládní pomoc se v době krize stala jakýmsi trendem. Z celosvětového průzkumu názorů generálních ředitelů vyplývá, že desetina dotazovaných společností získala nějakou formu státní podpory. Noví podílníci přitom činnost podniku významně ovlivňují.
Státní podpora směřuje především do bankovního sektoru, veřejných investic či na podporu automobilového průmyslu. Například německý parlament schválil podporu ekonomiky v objemu 50 miliard eur, což je největší balík opatření na stimulaci ekonomiky v poválečných dějinách Německa.
Tato suma je však v porovnání s hodnotou amerického záchranného balíčku zanedbatelná. Sněmovna reprezentantů totiž schválila stimulační plán ve výši 787 miliard dolarů.
Výše státní pomoci na záchranu domácích ekonomik
- USA - 787 miliard dolarů
- Japonsko - 20 bilionů jenů
- Francie - 352 miliard eur
- Británie - 305 miliard eur
- Itálie - 82 miliard eur
- Německo - 50 miliard eur
- Španělsko - 34 miliard eur
- ČR - 3,3 miliardy eur
Ředitelé: Podporu vítáme
Ačkoliv může být státní podpora riziková, vedoucí představitelé společností ji vítají a podporují ji. Zároveň však od vlád očekávají aktivní vedení, lepší spolupráci se soukromým sektorem a kvalitnější regulaci. To totiž považují za nezbytnou podmínku pro lepší fungování globální ekonomiky.
"Na jedné straně společnosti pociťují regulaci jako celkově přílišnou, na straně druhé v mnoha oblastech jako nedostatečnou, především v oblasti finančních trhů. Ozývá se proto volání po 'chytré' regulaci, která bude efektivně působit v potřebných oblastech, ale nebude zbytečně zatěžovat," upozornil Halouzka.
Přesto generální ředitelé považují nadměrnou regulaci za jednu z hlavních hrozeb budoucího růstu.
Vlády tak musí cíleněji vyvažovat zájmy svých občanů se zájmy mezinárodního společenství a potřebují velmi pružné řídící mechanismy, které jim umožní se rychle rozhodovat. Podle studie se nyní uskutečňuje posun od světa soutěže ke světu spolupráce, v němž budou stále větší roli hrát regulace na nadnárodní úrovni.
