Praha/Pardubice - Až Česká pošta na začátku příštího roku ztratí zbytky monopolu, doručování běžných dopisů se nezlepší. Experti dokonce varují před opakem, tedy zhoršením služeb pro většinu občanů.
Hlavní hráči na poštovním trhu - včetně státního podniku Česká pošta - se mohou po dokončení liberalizace ocitnout v existenčních potížích.
Důvodem jsou chybějící peníze za takzvané základní služby. To jsou zjednodušeně řečeno běžné každodenní poštovní zásilky zajišťující hlavně komunikaci lidí s úřady, zaměstnavateli a velkými institucemi.
Doručování a cenovou dostupnost těchto zásilek je povinen všem svým občanům garantovat každý stát EU. Tyto služby tak fungují jako svého druhu sociální a ve všech zemích jsou prodělečné. Ztráty z nich proplácí operátorům stát, nebo k tomu zřízený fond.
Vládní návrh novely poštovního zákona chce však na popud ministerstva financí doplácení těchto služeb od roku 2013 přenést na samotnou poštu a její konkurenci. Chce to navíc udělat prostřednictvím zvláštního kompenzačního fondu, který se ve světě neosvědčil a v oblasti telekomunikací selhal i v Česku.
Vyzobané rozinky
- Do roku 2017 má Česká pošta zajišťovat takzvané univerzální (nebo také základní) služby. Ty mají být podle směrnice EU cenově dostupné všem a všude. Jde o obyčejnou a doporučenou zásilku, obyčejnou a doporučenou slepeckou zásilku, cenné psaní a balík a poštovní poukázku.
- S Novým rokem 2013 však České poště skončí poslední zbytek monopolu, který má už jen v listovních zásilkách do 50 gramů hmotnosti a 18 korun ceny. Právě do této kategorie většina univerzální služby spadá.
- Ceny zásilek univerzální služby reguluje stát. Poště se proto vyplatí jen ve čtyřech největších městech Česka, kde je kvůli nízkým nákladům na rozvoz zisková. Z těchto zisků dnes Česká pošta univerzální službu dotuje ve zbytku země, kde je naopak ztrátová.
- Po liberalizaci roku 2013 ale České poště hrozí, že jí konkurence "vyzobe rozinky" v podobě ziskového trhu ve velkých městech a jí zůstane na krku jen vysoce ztrátová univerzální služba na "venkově". Pokrytí těchto možných ztrát má řešit novela poštovního zákona.
Expert: ve světě to nefunguje
"V poštovním světě neexistují žádné úspěšné zkušenosti s jeho fungováním a navíc je zde velké riziko nenaplnění fondu potřebnými finančními prostředky," píše ve své studii k chystané novele Libor Švadlenka, docent dopravní fakulty Jana Pernera při pardubické univerzitě.
Vznik fondu tak podle něj může ohrozit i samotnou Českou poštu. Operátoři mají totiž do fondu přispívat podle podílu na trhu, přičemž státní podnik je natolik dominantní, že si bude ztráty z univerzální služby z velké části hradit sám.
"A to v takové výši, že bude velmi ohrožena životaschopnost podniku," myslí si docent Švadlenka. Po liberalizaci totiž České poště tyto ztráty nejspíš rapidně vzrostou (podrobněji v rámečku).
"Pošta tak bude cpát obrovské peníze do toho, aby stát dostál svým závazkům k EU," řekl Aktuálně.cz zdroj z České pošty, který si nepřál být jmenován. Novelou se podle něj rozpoutala "malá válka o ceny univerzálních služeb."
Zcela proti duchu liberalizace
Novela v současné podobě ale ohrožuje i soukromé poštovní firmy. "Povinnost přispívat do fondu je vůči konkurentům České pošty doslova likvidační," tvrdí Petr Angelis, místopředseda představenstva Asociace alternativních poštovních operátorů.
Fakt, že soukromé firmy mají místo investic do vlastního rozvoje dotovat desítkami milionů korun ročně státní konkurenci s nejširší sítí poboček, jde podle něj "zcela proti duchu liberalizace trhu."
Podle České pošty je zase nefér, že do fondu vůbec nemá přispívat rychle rostoucí segment balíkové přepravy. Tyto firmy totiž nejsou oficiálně poskytovateli poštovní služby, ale smluvními přepravci.
Náklady na poskytování základní služby je podle Švadlenky možné snížit například zavedením placeného přístupu operátorů do sítě poskytovatele univerzální služby - tedy České pošty. Ušetřit se dá i restrukturalizací v podobě politicky citlivého rušení venkovských poštovních poboček.
Nezbytné rušení poboček
To sice označuje za "nezbytné a ve vyspělých státech EU již zcela běžné", ani v kombinaci s dalšími možnými úspornými opatřeními to ale podle něj na úplné pokrytí ztrát z univerzální služby stačit nebude.
"Závěrem tak lze bohužel říci, že tato konečná verze předkládané novely rozhodně nevytváří podmínky pro zajištění financování základní služby v podmínkách plně liberalizovaného trhu, což měl být jeden z jejích hlavních účelů," uzavírá docent Švadlenka svou studii.
Novelu v podobě vládního návrhu poslanci schválili v prvním čtení 9. prosince a podle Švadlenky by ji měli změnit. Asociace alternativních poštovních operátorů si myslí, že za své závazky k EU a svým občanům by měl platit stát, jako to dělá v telekomunikacích.
Podívejte se, jaké uniformy si nechala ušít Česká pošta
