Ústavní soudci tuto praxi dnes potvrdili v případě zkrachovalého státního statku v České Kamenici.
Tam finanční úřad v Děčíně převedl přeplatek ve výši necelých devíti tisíc korun na dluh na dani z přidané hodnoty a silniční dani. Tyto dluhy ale vznikly před krachem státního statku. Postup berního úřadu potvrdil krajský a Nejvyšší správní soud.
Takový postup je ale podle ústavního soudu zvýhodňování státu, peníze mají zůstat ve zkrachovalých firmách a sloužit k uspokojení všech věřitelů, a ne přednostně odejít na účet státu.
Rozhodněte znovu
Ústavní soud proto zrušil verdikty správních soudů a nařídil jim rozhodnout znovu. "Výklad zastávaný správními soudy oproti jiným vlastníkům zvýhodňuje stát, respektive správce daně, a přiznává privilegované postavení," řekla dnes soudkyně Vlasta Formánková.
Není to první rozhodnutí ústavních soudců, které zvýhodňování státu kritizuje.
Ústavní soudci tak už letos v létě zrušili jako protiústavní rozhodnutí soudů, které posvětily postup finančních úřadů ve dvou případech konkurzního správce Petra Kouřima a zkrachovalé společnosti Hannelore Karl IMEXPO.
Miliony pro úřady
Správci zkrachovalé firmy vyměřil finanční úřad nejdříve přeplatek na dani z přidané hodnoty převyšující jeden milion korun, vzápětí mu ale z tohoto přeplatku strhl přes šest set tisíc korun.
Tyto peníze finanční úřad použil na úhradu nedoplatků daně z příjmu fyzických osob a daně z nemovitosti, které ale podobně jako v dalších případech vznikly ještě předtím, než byl na podnik vyhlášen konkurz.
Letos v únoru zase ústavní soudci vyhověli správcům konkurzní podstaty firem TMS Holice a společnosti Prokop z východních Čech. Jenom v případě společnosti Prokop z Hradce Králové strhly úřady na úhradu dluhů vzniklých před konkurzem téměř osm milionů korun.
Chyboval Nejvyšší?
Soudy se při svém rozhodování odvolávají na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2004, které používání peněz z přeplatků daní na úhradu dluhů státu umožňuje.
To dnes potvrdila také ústavní soudkyně Formánková. "Právě v tomto stanovisku Nejvyššího správního soudu je třeba hledat původ porušení základních práv stěžovatele," uvedla.
Nejvyšší správní soud ale už na podzim 2005 při posuzování jednoho případu zkrachovalého podniku uvedl, že má sice jiný názor než Ústavní soud, je však nutné rozhodnutí ústavních soudců respektovat jako názor nejvyšší soudní moci v zemi.
A letos na začátku roku při rozhodování v jednom z dalších případů zkrachovalé firmy rozšířený senát Nejvyššího správního soudu znovu potvrdil, že je nutné respektovat názor ústavních soudců.
