Rozhodnutí tak mění praxi, kdy byly žaloby a žádosti ručitelů o prominutí daně odmítány. Nejvyšší správní soud posuzoval případ daně z převodu nemovitostí mezi společnostmi Milo Olomouc a Milo tuky, která byla ručitelem za daň.

Ručitel po odstoupení od kupní smlouvy požádal finanční úřad o prominutí daně z převodu nemovitostí. Finanční úřad ale řízení zastavil s tím, že ručitel nemá na prominutí daně nárok. To při projednávání odvolání potvrdilo také ministerstvo financí.

Chybné rozhodnutí

A Městský soud v Praze zamítl žalobu společnosti Milo tuky s tím, že rozhodnutí finančního úřadu a ministerstva nejsou ve správním soudnictví přezkoumatelné.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) ale rozhodl, že právní názory městského soudu, ministerstva financí i finančního úřadu nejsou správné. Podle NSS ručitel v daňovém řízení může žádat podle zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí o prominutí daně.

"Pokud má ručitel podle zákona obdobnou povinnost jako dlužník, to znamená povinnost zaplatit daňový nedoplatek, musí mít k dispozici též obdobné prostředky k obraně před touto povinností. Musí mít také možnost žádat o prominutí daně," uvedl předseda rozšířeného senátu Josef Baxa.

Podle správního soudu má ručitel právo se domáhat soudního projednání a soudy musí jeho žalobu posoudit.

"Zaplacení daňového nedoplatku ručitelem představuje zásah do jeho majetkové sféry, a tedy zásah do základního práva pokojně užívat majetek ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť jej ochuzuje o částku, kterou bude povinen zaplatit," uvedl Baxa.

Nevýhodné postavení ručitele

Soud ve svém rozhodnutí uvedl, že dosavadní výklad, podle kterého může žádat o prominutí daně pouze dlužník, je chybný. "Je zcela neudržitelný a odporuje rozumnému a spravedlivému uspořádání společenských vztahů," uvedl soud v rozhodnutí.

Postavení ručitele by se podle NSS v případě, že by o prominutí daně mohl žádat pouze dlužník, stalo zcela závislé na aktivitě nebo liknavosti právě dlužníka. "Praktické zkušenosti ukazují, že dlužník bývá spíše liknavý, nejenže nezaplatí dluh, ač by jej primárně zaplatit měl on sám, ale ani nepožádá o prominutí daně, třebaže by podmínky byly splněny," je uvedeno v rozhodnutí NSS.

Soud také uvedl, že nepřipuštění možnosti ručitele domáhat se prominutí daně vedlo ke zcela absurdnímu závěru - ručitel by zaplatil místo dlužníka daňový nedoplatek, a svou pohledávku by musel přihlásit vůči dlužníku do konkursu.

A na tom by prodělal, v konkursním řízení by získal jenom část pohledávky. Ale v případě, že by byly splněny podmínky pro prominutí daně, by netratil nic.

Daně se řeší často

Nejvyšší správní soud řeší spory související s daňovou problematikou často. Nejčastěji se stížnosti týkají vedení daňového řízení, převádění přeplatku DPH u konkursů, nedostatku informací o řízení a neprůhledného prokazování nedoplatků a také spory o to, zda už uplynuly lhůty na vyměření daně.

V minulém roce například NSS rozhodl , že finanční úřady si nemohou podle Nejvyššího správního soudu prodlužovat tříletou lhůtu pro vyměření daně. Naopak - musí ji dodržovat.

Soud se tak ve sporu s berními úředníky zastal manželů Veisových z Litoměřic. Těm totiž finanční úřad vyměřil dodatečně daň z příjmu fyzických osob, přičemž si sám prodloužil lhůtu, kterou mu určuje zákon.

NSS rozhodl také spory lidí a firem s finančními úřady o platbu DPH v konkursu, o švarcsystém nebo o postup při vyměřování daně.