Ústavní soud v důležitém verdiktu potvrdil, že společnost Letiště Praha, která provozuje letiště v Ruzyni, není soukromá firma, jak tvrdili představitelé společnosti, ale veřejná instituce zřízená státem.
Padl tak jeden z argementů, který Letiště Praha uvádělo jako důvod nezveřejnění jedné ze svých smluv.
Je to verdikt důležitý proto, že firma právě s odkazem na to, že není veřejnou institucí, nechtěla poskytnout informaci o dohodě uzavřené s Evropskou investiční bankou týkající se výstavby nového terminálu Sever 2.
O zveřejnění smlouvy se už tři roky snaží Jiří Horník, firma mu ale smlouvu odmítla poskytnout. Odvolávala se na to, že není veřejnou institucí a také na to, že je v ní obsaženo obchodní tajemství.
Nejste soukromá firma
Horník o smlouvu marně usiloval žalobami u Městského i Nejvyššího správního soudu. Ty ale vůbec neřešily, zda se firma může odvolávat na obchodní tajemství, žaloby rovnou zamítly s tím, že Letiště Praha není veřejnou institucí, a nepodléhá tak zákonu o svobodném přístupu k informacím.
Ústavní soudci ale dnes rozhodnutí soudů zrušili a dali zapravdu Jiřímu Horníkovi. Ústavní soudci nepochybují, že Letiště Praha je veřejnou institucí.
"Státní podnik Letiště Praha byl zřízen státem, jeho orgány jsou vytvářeny státem, stát zákonem zakotvenými prostředky vykonává dohled nad jeho činností a plní veřejný účel," uvedli soudci.
"Výrazně převažují znaky svědčící o veřejné povaze státního podniku Letiště Praha, a proto je namístě přijmout závěr, že se jedná o instituci veřejnou," uvedl dnes senát Ústavního soudu pod vedením Vojena Güttlera
Soudy tak budou muset znovu posuzovat, zda smlouva nebo některé její části podepsané Letištěm Praha a Evropskou investiční bankou podléhají obchodnímu tajemství.
"Tuto otázku soudy v dosavadním řízení zatím vůbec neposuzovaly, takže Ústavní soud neměl v tomto směru z hlediska ústavnosti co hodnotit," uvedli ústavní soudci.
Celý projekt Europa, jehož součástí je terminál Sever 2 otevřený na začátku loňského roku, stál přes deset miliard korun. Devět miliard přitom tvořil právě úvěr od Evropské investiční banky.
Obchodní tajemství jako zaklínadlo
Ruzyňské letiště loni odbavilo rekordních 11,5 milionu cestujících, o zhruba 700 000 více než v roce 2005. Právě s novým terminálem Sever 2 se kapacita letiště zvýšila až na 20 milionů cestujících ročně.
V září 2006 vláda rozhodla o transformaci státního podniku Letiště Praha na akciovou společnost. O způsobu privatizace zatím není rozhodnuto.
Ústavní soud už v minulosti podobně rozhodl, že veřejné instituce, které musí poskytovat informace, jsou třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna nebo Fond národního majetku.
"Nálezem Ústavního soudu se otevírá mnoha občanům cesta požadovat po desítkách dalších státních podniků informace," řekl dnes Horníkův obhájce David Černý.
Podobné spory o to, co se může utajit s odkazem na obchodní tajemství, nejsou neobvyklé. Jiří Horník už uspěl v soudním sporu s ministerstvem dopravy, který se týkal smluv o stavbě dálnice D47 mezi státem a firmou Housing & Construction.
Kopii zprávy o výsledcích jednání mezi státem a společností H & C odmítlo Ministerstvo dopravy zveřejnit právě s odvoláním na obchodní tajemství. Tím ale porušilo zákon o svobodném přístupu k informacím.
Podle Nejvyššího správního soudu ale nejde kvůli ochraně obchodního tajemství zatajit informace o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů.
Obchodní tajemství jako důvod k utajení svých závazků použily jak místní, tak regionální nebo celostátní úřady.
S odkazem na obchodní tajemství tak například nechtěl zveřejnit informace o pronájmu veřejných prostor pražský magistrát. Na obchodní tajemství se v případě smluv o parkování ve městě odvolávala také radnice v Mladé Boleslavi, zveřejnit smlouvu na miliardový projekt přestavby administrativní budovy krajského úřadu v Hradci Králové odmítalo vedení kraje.
Posledním příkladem tajení smlouvy, kterou uzavřela státní instituce, byl dodatek ke smlouvě na mýtný systém. Ministerstvo dopravy dodatek zveřejnilo až po šesti měsících, ale se svolením firmy Kapsch.