Bratislava - Zavedením šrotovného přispěla Slovenská republika k solidaritě v rámci celé Evropské unie, pro slovenskou ekonomiku však význam nemělo. Těmito slovy hodnotil význam státního příspěvku při koupi nového vozu slovenský ministr  hospodářství Lubomír Jahnátek. Přednesl je při zasedání členských zemí EU.

„Příspěvek státu ve výši 55 milionů eur neměl pro slovenskou ekonomiku mimořádný význam. Naše šrotovné pomohlo spíše výrobcům aut v České republice a Rumunsku. Šrotovné v Německu nebo Francii naopak pomohlo Slovensku," uvedl Jahnátek.

Šrotovné se uskutečnilo na Slovensku ve dvou vlnách a bylo jedním z opatření vlády, jak se vypořádat s dopady hospodářské krize. Slováci totiž přestali kupovat nové vozy. Přičemž automobilový průmysl patří k zásadním průmyslovým odvětvím státu.

Kdo si pořídil nový vůz v první vlně, ušetřil peněz více. Od státu mohl počítat s příspěvkem až ve výši 1500 eur. Slováci tak na nic nečekali a zbavili se 22 000 starých aut. Státní podpora se tak projevila již v březnových číslech prodeje nových vozů. Trend pokračoval i v rámci druhé vlny šrotovného, kdy se vyplácel nižší příspěvek. Přesto za první tři dny druhé vlny přijala vrakoviště 18 000 aut.

Bez příspěvku a bez zákazníků

Zájem o nové automobily však ustal ve chvíli, kdy skončila druhá vlna šrotovného. Před a po Velikonocích nová auta téměř nikdo nekupoval. Na což ještě před zavedením šrotovného upozorňovali jeho kritici.

Ti především zpochybnovali přínos šrotovného pro veřejné finance. Kritika se také týkala skutečnosti, že zavedení příspěvku primárně nepodporuje slovenské automobilky, které většinu své produkce vyvážejí.

Šrotovné vedle Slovenska letos zavedly Německo, Francie, Kypr, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Rakousko.