Praha - Vláda na středečním zasedání odmítla návrh na úplné zrušení sKaret, s nímž přišel opozicí ovládaný Senát. Oznámila to místopředsedkyně vlády a šéfka koaliční strany LIDEM Karolína Peake.
Kabinet tak předběžně podpořil plán ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové z TOP 09, která poslala do připomínkového řízení návrh obsahující jen drobné úpravy projektu.
Připomínkové řízení podle Peake skončí 18. března, poté návrh projedná vláda a následně Poslanecká sněmovna. Kvůli výhradám především z řad ODS není jisté, zda navržené úpravy sKarty najdou potřebnou podporu.
Podle Müllerové zůstanou sKarty povinné, jejich převzetí má být od letošního října nově povinné přímo ze zákona. K faktickému zpřísnění dojde navzdory tomu, že úřad prezentuje chystané změny jako posun ke vstřícnější tváři sKarty.
Odstoupení od projektu nicméně podle premiéra Petra Nečase z ODS zůstává jednou z možností. Protože problémy nezavinila Česká spořitelna, která systém provozuje, jednalo by se nejspíš o kompenzacích. Stát by jí tak například mohl uhradit náklady, které banka měla - ty podle jejího šéfa Pavla Kysilky zatím dosáhly zhruba 300 milionů korun.
Nečas zopakoval, že výsledná podoba projektu prosazeného exministrem Jaromírem Drábkem z TOP 09 funguje "na úplně jiném základě", než byla politická dohoda a vůle vlády. Sám Nečas přitom, stejně jako další koaliční poslanci, pro všechny zákony zavádějící i rozšiřující tento projekt hlasoval.
Jedinému skutečnému zmírnění se brání banka
Ministerstvo sice zdůrazňuje, že povinné bude pouze využití identifikační funkce sKarty, nikoliv její platební funkce. To však není žádná změna, tento princip platí už od začátku projektu. Podle informací online deníku Aktuálně.cz je identifikační funkce nadbytečná a duplicitní, kvůli nedostatečné připravenosti úřadů navíc přinese státu další zbytečné výdaje.
Jedinému skutečnému zmírnění dosavadních pravidel, které ministerstvo v novele navrhuje, se přitom brání Česká spořitelna jako dodavatel karet. Ta nechce, aby skončila dosavadní nutnost používat její virtuální účty jako mezistupeň i pro případy, kdy lidé nevyužívají platební funkci sKarty a nechávají si zasílat dávky rovnou na účet v jiné bance.
Müllerová prosazuje, aby ministerstvo nyní mohlo posílat těmto lidem dávky znovu přímo na jejich účty do různých bank. Virtuální účet v České spořitelně by tak dostali jen lidé, kteří o něj výslovně požádají. Dosud platí, že se všichni majitelé sKaret stávají klienty spořitelny i proti své vůli.
Spořitelna k návrhu uvedla, že pokud změny projdou, ztrácí pro ni účast na projektu smysl. Podle smlouvy mělo přes sKarty putovat aspoň 98 procent dávek a v budoucnu i důchody.
Většinu dalších navrhovaných změn sice ministerstvo prezentuje jako zmírnění dosavadních pravidel a krok ke vstřícnější podobě sKarty, ve skutečnosti ale nejde o zásadní posun.
Novela má například umožnit zasílání dávek i formou poštovních poukázek („složenek"), pokud si poplatek za jejich využití uhradí sám příjemce. Dosud tyto náklady platil stát. Tato změna je ale jen opožděným naplněním slibu, který dali Drábek se Šiškou hned na začátku projektu. Stát nadále zaplatí poštovné jen lidem, u nichž je k doručování složenkou objektivní důvod.
Novela spěchá kvůli ochráncům osobních údajů
Novela má také legalizovat předávání osobních údajů o příjemcích dávek soukromému subjektu, tedy České spořitelně. Dosavadní stav byl podle Úřadu pro ochranu osobních údajů protizákonný a ministerstvo za něj má dostat pokutu.
Čas na dodatečnou nápravu - bez dopadu na udělení pokuty - stanovil úřad ministerstvu právě do konce června. Tato část novely má proto podle návrhu začít platit od 30. června, zbytek až od 1. října oproti původně avizovanému začátku května.
