Naznačila to prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Helena Pískovská. Podle Martina Ševery ze společnosti GfK, která dělá průzkum maloobchodního trhu, však nedávná odhalení neovlivní poměr velkých a malých obchodů na trhu. Pouze to poškodí image velkých řetězců, kde kontroloři našli chyby.

V hypermarektech nakupovala na konci minulého roku více než třetina lidí. Diskonty uvedlo jako místo nejčastějšího nákupu potravin 22 procent zákazníků. Dalších dvacet procent navštěvuje nejčastěji supermarkety a stejný počet chodí nejčastěji nakupovat jídlo do menších samoobsluh. | Foto: Jiří Kropáček

"Může to ovlivnit jeden řetězec, pokud se ukáže že bude mít například opakované problémy s hygienou potravin," připustil Ševera, ale řekl, že tyto změny jsou spíše krátkodobé.

Jako příklad těchto krátkodobých změn uvedla Helena Pískovská právě malá řeznictví. Ta zaznamenala příliv zákazníků, na který však nejsou připravena. "Když jste si třeba šli koupit ráno na Vysočině maso na guláš, tak jste neuspěli. A o svíčkové nemluvím," uvedla Pískovská.

Do malého obchodu chodí jen každý sedmý

Podle společnosti Incoma Research dnes nakupuje v ČR v malých nezávislých obchodech pouze jeden člověk ze sedmi. Na Slovensku chodí do těchto obchodů dvakrát více lidí. V Polsku je to dokonce polovina obyvatel. Tolik zákazníků měli nezávislí obchodníci v ČR naposledy v roce 1998.

Propad nezávislého maloobchodního trhu se ale stabilizuje. V uplynulém čtvrtletí se obrat nezávislých obchodníků snížil o 1,14 procenta. Oproti předcházejícímu čtvrtletí se takzvaný Makro-Incoma index zlepšil tehdy činil pokles v tomto segmentu 1,65 procenta.