Praha/Olomouc - Konečný výběr lokality, kam se bude příštích sto let natrvalo ukládat vyhořelé jaderné palivo, vstupuje do důležité fáze.
Vláda totiž schválila rozpočet Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) na rok 2012, který jí umožní zahájit průzkum ve vybraných lokalitách.
Deníku Aktuálně.cz to řekl zástupce ředitele SÚRAO Jiří Slovák.
Správa vybrala celkem sedm geologicky vhodných lokalit (viz box), kde teď začne oslovovat obce s nabídkou, zda se do průzkumu zapojí.
Podle Koncepce nakládání s radioaktivními odpady z roku 2002 by měla SÚRAO během několika let vybrat celkem dvě lokality, tvrdí ministerstvo průmyslu.
První podzemní laboratoře by na jedné z nich podle Slováka mohly vzniknout kolem roku 2030, samotné trvalé úložiště se má podle něj začít stavět roku 2050. Ukládat by se mělo od roku 2065 po dobu zhruba sto let, doplnil Jiří Slovák.
Náklady na vybudování trvalého úložiště se roku 1999 odhadovaly na 47 miliard korun. Pokud se ale kapacita českých jaderných elektráren zdvojnásobí, jak s tím počítá státní energetická koncepce, bude podle Slováka stavba a provoz úložiště stát až 90 miliard korun.
Kde skončí vyhořelé palivo?
- Čertovka: Lounsko, pomezí Plzeňského a Ústeckého kraje, obce Lubenec, Blatno, Žihle
- Březový potok: Klatovsko, Plzeňský kraj, obec Pačejov-nádraží
- Magdalena: Milevsko, Jihočeský kraj, obce Jistebnice, Nadějkov, Božetice
- Čihadlo: Jindřichohradecko, Jihočeský kraj, obce Lodhéřov, Pluhův Žďár, Deštná
- Hrádek: Jihlavsko, Vysočina, obce Rohozná, Cejle, Nový Rychnov
- Horka: Třebíčsko, Vysočina, obce Hodov, Budišov, Rudíkov, Oslavička
- Kraví Hora: Okres Žďár nad Sázavou v sousedství stávající těžby uranu na Dolní Rožínce, Vysočina, obce Střítež, Moravecké Pavlovice, Věžná
Zdroj: SÚRAO
Bez souhlasu obcí žádný průzkum nebude
Rozpočet SÚRAO byl letos 132 milionů korun, pro rok 2012 to bude 179 milionů.
"Na vývoj hlubinného úložiště - průzkumné práce a výzkumné projekty - je pro rok 2012 rozpočtováno 69 milionů korun oproti 43 milionům korun v roce letošním," upřesnil Slovák. Zbytek podle něj souvisí se zajištěním provozu tří úložišť radioaktivních odpadů v Dukovanech, Richard v Litoměřicích a Bratrství v Jáchymově.
"Zahájení průzkumu bude vždy záležet na souhlasu obcí," prohlásil exministr průmyslu Martin Kocourek minulou středu před projednáním rozpočtu SÚRAO na vládě.
"Letos byl rozpočet oproti minulým letům navýšen a my počítáme s tím, že v příštím roce zahájíme užší průzkumné práce na některé lokalitě," řekl Aktuálně.cz v pátek Slovák v olomouckém hotelu Flora po své přednášce pro studenty v rámci simulovaného jednání Rady Evropy.
"To znamená, že máme rozpočet, který nám umožňuje zahájit průzkum na lokalitách," dodal.
Bezpečnost úložiště je při současných zdravotních standardech plánována řádově na sto tisíc let. Musí se proto nacházet v pevné hornině mimo geologické zlomy.
"Po geologické stránce není problém lokalitu najít. Je to otázka sociální," zdůraznil Slovák při přednášce. "Bez trvalého úložiště je ale v budoucnu ohrožen rozvoj jaderné energetiky," dodal.
"Máme sedm lokalit, kde budeme oslovovat obce, zda se budou chtít do výběru lokality zapojit. Pokud se zapojí, podáme žádost o průzkum a teprve potom se průzkum zrealizuje. Teprve potom budeme utrácet peníze podle schváleného rozpočtu," upřesnil.
Nedávno přijatý atomový zákon přitom umožňuje státu nabízet obcím lákavou finanční motivaci.
Obec může mít tři miliony ročně
V době průzkumu si rozpočet obce, na jejímž katastru průzkum probíhá, přilepší až o 600 tisíc korun ročně plus 30 haléřů za každý metr čtvereční pozemků, které budou pro tyto účely použity. Obec, na jejímž katastru jednou trvalé úložiště vyroste, pak bude dostávat až tři miliony korun ročně.
"Finance se budou poskytovat jednou ročně od chvíle, kdy ministerstvo životního prostředí stanoví příslušné průzkumné území," sdělil mluvčí ministerstva průmyslu Jiří Sochor.
"Průzkum a výběr finální lokality chceme dokončit v roce 2025. Potom chceme podat žádost o vydání územního rozhodnutí k zahájení prvních průzkumných prací v podzemí a výstavbu podzemní laboratoře. To by byl první krok k výstavbě hlubinného úložiště někdy roku 2030," upřesnil Slovák.
Temelín i Dukovany mají postaveny nové mezisklady vyhořelého paliva, které vydrží zhruba na dalších 40 let provozu.
Česko bude podle Slováka potřebovat úložiště velmi podobné tomu, které bylo před rokem otevřeno ve Finsku, které je vůbec první v Evropě a je známé pod názvem Onkalo. Jeho stavební náklady činí kolem tří miliard eur (asi 75 miliard korun). I v Česku se tak zřejmě bude ukládat "nasucho" půl kilometru pod zemí v kontejnerech z oceli a mědi obalené bentonitem.
Jak bude jednou možná vypadat jaderné úložiště v Česku, se můžete podívat ve videu na konci textu.
Stavbu platí ČEZ, peníze hlídá EU
Do 23. srpna 2015 mají podle Slováka členské státy splnit novou směrnici EU a předložit národní strategii nakládání s radioaktivním odpadem včetně jeho financování. Ta mimo jiné klade důraz i na transparentnost nakládání s jaderným odpadem.
Stavba úložiště se bude financovat z takzvaného jaderného účtu. Ten je veden u ČNB, spravován je ministerstvem financí a ke dnešnímu dni je na něm kolem 14,5 miliardy korun. Každý rok tam přibývá zhruba 1,4 miliardy korun, které na něj musejí ze zákona odvádět hlavně místní jaderné elektrárny, rozuměj ČEZ.
Strategie, kterou bude předkládat i Česko, bude vycházet ze zmíněné Koncepce nakládání s radioaktivními odpady z roku 2002. V souladu se zmíněnou novou evropskou směrnicí (o nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady) tak podle Slováka mimo jiné bude muset zajistit, že peníze na jaderném účtu v budoucnu skutečně budou, až na výstavbu úložiště dojde.
Výstavba je daleko a státy zadlužené. EU tak chce pokud možno předejít opakování scénáře podobného například tomu, kdy Viktor Orbán v Maďarsku "znárodnil" účet privátního důchodového pilíře.
Podívejte se, jak vypadá úložiště ve Finsku. Podobné má vzniknout i u nás.
