Hradec Králové - Řady stojanů s fotovoltaickými panely na okraji Hradce Králové jsou otočeny přesně proti slunci. Jenže paprsky se do velkých temně modrých desek opírají zbytečně.
Sluneční elektrárna ještě nevyrobila jedinou kilowatthodinu, byť zde stojí už bezmála čtyři měsíce.
Investici za 140 milionů korun totiž chybí relativní, ovšem velice podstatná drobnost za "pár korun": 1,5 metru dlouhý kabel, kterým by se panely připojily do sítě.
Na oněch 1,5 metrech závisí i osud společnosti Solar HK, která na více než čtyřech hektarech sluneční elektrárnu postavila. Pokud nebudou panely připojeny do konce února, hrozí společnosti bankrot.
Od března totiž podle novely zákona o obnovitelných zdrojích klesne výkupní cena z pozemních solárních elektráren tak nízko, že už se vzhledem k pořizovacím nákladům nevyplatí stavět. V podobné situaci jsou nyní desítky dalších projektů, kterým také hrozí krach.
Osud v rukou ČEZ Distribuce
Do začátku března zbývá jen zhruba měsíc. "Už teď je banka nervózní," svěřují se otec se synem, kteří spojili síly a založili společnou firmu Solar HK, aby provozovali sluneční elektrárnu. Půjčili si desítky milionů a teď se nikoli vlastní vinou dostali do beznadějné situace.
Osud společnosti má v rukou ČEZ Distribuce, která jediná může královéhradeckou sluneční elektrárnu pustit do sítě. Kabel přitom vede pod zemí jen dva kroky od předávací stanice elektrárny. Jenže ČEZ má podle smlouvy čas až do června. A s připojením nespěchá.
Stát je solidní partner, mysleli si
Historie společnosti Solar HK začíná v roce 2009, kdy se otec a syn začali rozhodovat o tom, jestli stejně jako jiní podnikatelé budou investovat do solární energetiky.
Podmínky, které nastavil stát, byly už v té době hodně zajímavé a slibovaly jistý návrat vložených milionů i slušný zisk. O radikální změně podmínek veřejně nemluvili úřady ani politici. "Říkali jsme si: Když je partnerem stát, jde se na jistotu," vzpomíná otec. Nepřeje si zveřejnit jméno, protože většina veřejnosti má podle něj solární podnikatele nyní takřka za lupiče.
Pro stavbu dvoumegawattové elektrárny v hradecké čtvrti Kukleny měla firma vhodnou parcelu. V restituci dostala jako náhradní pozemky areál bývalých služeb města, kde stály skleníky a další provozní budovy.
"Je to vlastně brownfield, žádné pole nebo jiný zemědělský pozemek, všechno jsme na vlastní náklady zrekultivovali," říká syn.
Z vlaku už nešlo vystoupit
Když měla společnost vyjednanou půjčku a nakoupené panely a další zařízení, přišla první rána. Parlament schválil nová pravidla pro stanovení výkupních cen solárního proudu, které byly v posledních dvou letech vzhledem ke klesajícím cenám technologií mimořádně výhodné.
Nově mohl Energetický regulační úřad snížit výkupní tarify o více než pět procent jako dosud, čehož i později využil. Od ledna 2011 klesly výkupní ceny až o více než polovinu.
"Jenže na jaře 2010 jsme už byli ve vlaku, z něhož se nedalo vystoupit," říká starší z rodinného podniku. "Kdybychom věděli, jak moc se solární podnikání omezí, určitě bychom do toho nešli," dodává.
Rodinná firma otce a syna se soustředila na to, aby elektrárnu postavila a zprovoznila co nejrychleji. Na přelomu září a října byla hotová, chybělo už jen panely připojit do sítě.
ČEZ: Máme na připojení 18 měsíců
Jenže pak přišel další problém: Smlouva se společností ČEZ Distribuce, monopolní distribuční společnosti ve východních Čechách i dalších regionech.
Aby ČEZ Distribuce zapojil královéhradeckou firmu do sítě, museli předem její majitelé zaplatit takřka 1,3 milionu korun. Ve smlouvě se ČEZ navíc zavázel, že panely zapojí do 18 měsíců od zaplacení této sumy. Termín začal běžet 1. ledna 2010. To znamená, že ČEZ má čas až do konci června.
"Když jsme smlouvu podepisovali, říkali nám, že oni nebudou rozhodně nic blokovat, nic natahovat, že to je nejzazší termín," vysvětluje ten mladší z rodiny.
Jenže na podzim 2010 se situace změnila. ČEZ Distribuce opakovaně tvrdil, že není možné elektrárnu zapojit obratem a že na připojení má až 18 měsíců. Rodinnému podniku Solar HK nepomohly ani různé návrhy, jak připojení uspíšit, například že sami dodají potřebnou technologii.
"Uzavřená smlouva je dvoustranným vyjádřením shodné vůle účastníků právního úkonu, a tudíž není možné, aby jeden z účastníků právního úkonu obsah těchto práv a povinností jednostranně měnil svým kategorickým požadavkem na zkrácení smluvně sjednané lhůty," stojí v jednom z dopisů, které sepsal ČEZ Distribuce.
"Pro realizaci všech smluvních závazků musíme plánovat naše kapacity ve vazbě na naše zhotovitele, dodavatele materiálu a ve vazbě na odstávky dotčené části distribuční soustavy," vysvětluje ČEZ, proč to tak trvá.
Stát nás znárodňuje, zlobí se podnikatelé
Rodinná dvojice je přesvědčená o tom, že je stát prudkou změnou podnikatelských podmínek podtrhnul. "Jsme v zoufalé, bezvýchodné situaci," říká otec.
Nepomohla jim ani série dopisů, které poslali premiérovi Petru Nečasovi, ministru průmyslu Martinu Kocourkovi, poslancům, senátorům, ale i prezidentovi Václavu Klausovi.
Starší s rodinné dvojice si připadá jako jeho otec, kterému po únoru 1948 komunisté sebrali veškerý majetek. Přitom podle něho existovalo několik způsobů, jak stát nemusel solární podnikatele takto likvidovat, třeba stanovit přechodné období pro už rozpracované projekty.
"Je to znárodnění našeho majetku. Nikomu jsme přitom nic neudělali, jenom jsme plnili objednávku státu, který chtěl více solárních elektráren," dodává otec.
