Analýza - Poprvé od počátku nového století omezili Češi své reálné výdaje, loni utratili o tři procenta méně než v roce 2007. Vyplývá to z nově publikovaného šetření Českého statistického úřadu.
Průměrná domácnost utratila za jednoho člena měsíčně 11 926 korun, z toho 1590 korun za daně a pojistné. V roce 2007 utratil příslušník průměrné domácnosti měsíčně 11 600 korun, na daně šlo 1578 korun.
I když se útrata číselně zvýšila o 326 korun, zdaleka se tím nepokryla víc než šestiprocentní inflace. Viníkem propadu ve výdajích se tak staly vyšší ceny potravin a energie, spolu se spotřebními daněmi a DPH, které zvýšila vládní reforma veřejných financí.
Úspory místo domů
Reforma se na propadu rodinných výdajů podepsala ještě dalším způsobem. Lidé z obav před reformou přestali investovat do nemovitostí, přestali si půjčovat a místo toho začali spořit.
Rodinné příjmy na rozdíl od výdajů reálně rostly, projevilo se však zpomalení ekonomiky, protože růst byl dvakrát pomalejší, než v předchozích letech.
Ani snížení daní Topolánkovou reformou nebylo z pohledu rodin tak výrazné jako po předvolebních reformách na konci vlády ČSSD v roce 2006.
Český statistický úřad překvapuje daty o výdajích penzistů. I když příjmy starých lidí rostly pomaleji, než u běžných zaměstnanců, přesto jejich výdaje reálně vyrostly o 0,6 procenta. Staří lidé totiž nezačali víc spořit a veškeré své příjmy obratem utratili.
Topolánkova reforma snížila podle plánu podíl sociálních příjmů na rodinných rozpočtech. Z údajů ČSÚ je však vidět, že se úroveň dávek nevrátila před rok 2006, kdy je v předvolebním rauši mimořádně zvyšovala sněmovna.
Šťastný konec roku
Rodiny nezměnily svou strategii utrácení ani koncem roku, když Česko poprvé zasáhla krize. Do nemovitostí sice dávaly ještě méně peněz, ovšem o to víc utrácely za potraviny a další spotřební zboží.
Resistenci Čechů na krizi vysvětlují data ČSÚ. Během roku se zvýšily mzdy i důchody, protože podniky i stát tak reagovaly na víc než sedmiprocentní inflaci. Ve čtvrtém čtvrtletí však ceny rostly pouze o 4,4 procenta a občanům tak zůstalo víc peněz k útratě.
Zprávy o nadcházejícím propadu průmyslové výroby a hrozící nezaměstnanosti tak nemuseli brát vážně.
Stejný efekt se zřejmě uplatnil ještě počátkem roku, kdy růst cen zpomalil až ke dvěma procentům. Výzkum společnosti STEM z března ukazuje, že se české rodiny cítí stejně, jako před dvanácti měsíci. 60 procent z nich se označuje za příslušníky vyšší či střední vrstvy (loni to bylo 59 procent) a pouze čtrnáct procent domácností žije od výplaty k výplatě (loni 15 procent).
| Růst/pokles příjmů a výdajů rodin (v procentech) |
| 2006 | 2007 | 2008 | 4/4 2008 | |
| Hrubé příjmy | 3,1 | 4,8 | 1,8 | 4,3 |
| Čisté příjmy | 5,2 | 5,1 | 2,9 | 5,4 |
| Čisté výdaje | 7,2 | 8,5 | -3,2 | -3,2 |
| Spotřební výdaje | 10,2 | 3,7 | 1,5 | 2,4 |
| Podíl dávek na příjmech | 23,4 | 28,3 | 26,8 | 26,0 |
Zdroj: Český statistický úřad
Poznámka: Růst či pokles je uváděn proti stejnému období minulému roku. Inflace je započtena.
