Zlín - "Jejich návrh je pro nás absolutně neakceptovatelný," shrnuje starosta Josef Hutěčka postoj malé obce Březnice u Zlína k nabídce České pošty.
Jak se nakonec ukázalo, právě tento nesouhlas starostů s plánem České pošty na rušení poboček na vesnicích stál Marcelu Hrdou židli ředitelky státního podniku.
"Za symbolický poplatek a pod hrozbou velkých sankcí bychom měli převzít služby, které oni dosud vykonávají v místnosti na obecním úřadě," vysvětluje starosta Hutěčka, v čem spočívá návrh pošty. Ta totiž Březnici zařadila do svého kontroverzního plánu optimalizace sítě poboček v 1500 vesnicích po celé zemi.
Pošta přitom zatím nesdělila, kterých konkrétních obcí se bude osud Březnice týkat.
Mezi starosty to vzbudilo nevoli, které se už začínají chytat i politici. Pondělní jednání starostů s Poštou na předměstí Zlína se konalo za účasti poslankyně Aleny Hanákové (TOP 09) a senátorky Jany Juřenčákové (bezpartijní).
Nakonec se za starosty postavil i ministr vnitra Radek John (VV), kterému si starostové vesnic stěžovali, a který Hrdou k rezignaci dotlačil. Rušení poboček podle něj není promyšlenou strategií, právě hustá síť poboček je podle něj devizou, kterou musí pošta využít a ne ji "prohospodařit".
Dotčené obce i smluvní podmínky jsou tajné
"Půlka stávající sítě se bude měnit," potvrdil deníku Aktuálně.cz rozsah změn do roku 2017 vedoucí projektu optimalizace Rastislav Horáček z České pošty.
"Nerušíme pobočky, měníme pouze síť. Uzpůsobujeme rozsah služeb kvalitě území," řekl na odchodu z jednání se starosty.
Podle Sdružení místních samospráv, který schůzku zorganizovalo, se však pošta snaží svou síť poboček na venkově proměnit v "celostátní švarcsystém."
"Chtějí převést své povinnosti na obec, která funguje ve dvou lidech. Pro nás by to znamenalo tolik povinností a nákladů, že to je pro nás nepředstavitelné," vysvětlil princip tohoto "švarcsystému" starosta Hutěčka.
"Navyšuje se na nás čím dál víc povinností, s takovou už nezbude prostor pro řešení obecních záležitostí," zlobí se.
Poplatek, který pošta obci za zajištění poštovních služeb nabídla, ani detaily sankcí za jejich neplnění, starosta sdělit nechce. Je to prý součást dohody z jednání s poštou.
Březnice: smlouvu jsme dodnes neviděli
Nelíbí se mu však způsob, jakým pošta se starosty o tak výrazném zásahu do života na vesnici jedná. To, že chce pošta svou pobočku v Březnici opustit, se podle něj obec dozvěděla dva týdny před Vánoci.
"Slíbili nám poslat konkrétní návrh smlouvy, abychom ho mohli projednat na zastupitelstvu. Do dnešního dne nám nic nepřišlo. I to něco vypovídá o serióznosti České pošty," tvrdí Hutěčka.
Za starosty se postavilo Sdružení místních samospráv (SMS). To roku 2006 založili starostové vesnic, protože ve Svazu měst a obcí mají podle nich hlavní slovo města v čele s Prahou. Dnes sdružení reprezentuje celkem 1100 opravdu malých obcí, kterých se optimalizace dotkne především.
Sdružení se plán České pošty vůbec nelíbí a minulý týden ho označilo za drastický.
"My jsme rádi, že jsme se po dlouhé době sešli a že s námi pošta chce dál jednat," oceňuje předseda SMS Josef Bartoněk. "Problém je ale v tom, že nám stále nechtějí sdělit, kterých konkrétních poboček se má tento plán týkat," dodává. Ani jemu se proto způsob jednání pošty nelíbí.
Obce: Pošta chce na náš úkor zeštíhlet pro privatizaci
"Pokud ta místa znají, měli by je zveřejnit. Pokud ne, měli by koncepci dopracovat, obcím ji představit, a realizovat ji až po veřejné diskusi. Česká pošta je přece jen státní podnik a měla by se podle toho chovat," je přesvědčen Bartoněk, který už se s prosbou o pomoc obrátil na ministra vnitra Radka Johna.
Pošta však projednává smluvní podmínky s každým starostou individuálně, přičemž i podle Bartoňka jsou podmínky pro obce velmi nevýhodné hlavně kvůli hrozícím "obrovským sankcím."
Za celým plánem tak podle SMS stojí přípravy pošty na privatizaci. Firma totiž vloni vykázala zhruba čtvrtmiliardový zisk, takže podle Bartoňka razantně šetřit zjevně nepotřebuje.
"V některých obcích přitom platí pošta jen symbolický nájem jednu korunu, přičemž obec platí účet za elektřinu i teplo. Ani tak ty pobočky pošta nechce," dodává tajemník SMS Tomáš Chmela.
Pošta se tak podle starostů chce zbavit svých kmenových zaměstnanců a zeštíhlet tak před očekávanou privatizací.
Starostové nemohou odmítnout, tlačí na ně voliči
Úroveň služeb, na kterou jsou lidé v obcích zvyklí, by přitom podle něj měla Česká pošta spíš zvyšovat, než omezovat. To potvrzuje i živnostník ze zmíněné Březnice u Zlína.
"Co se děje tady na poště, to se neděje snad nikde na celém světě," tvrdí místní zámečník a kovář Antonín Horáček. Před časem prý třeba dostal do schránky tři týdny propadlý lístek k doporučenému dopisu zároveň se dvěmi výzvami k vyzvednutí. Když si na to stěžoval na poště ve Zlíně, odpověď nedostal.
Pro důchodce bude podle něj případné zrušení pobočky v Březnici znamenat finanční zátěž nebo další obtěžování mladých, aby je vozili pro dopisy do Zlína.
Pošta tvrdí, že záleží na obcích, zda se s podnikem domluví. Nepřiměřeně tvrdé podmínky požadované poštou ale podle starostů spoléhají právě na tento tlak ze strany voličů na zachování jejích služeb.
"Vydíráním bych to nenazýval, nátlakem z pozice síly ale ano," tvrdí předseda SMS Bartoněk.
Pošta: počítáme s 200 novými výdejními místy
Podle Rastislava Horáčka z České pošty je ale na podobné soudy brzo. "V tuto chvíli to není o závěrech. Vysvětlili jsme si, jak jsme k modelu sítě dospěli a domluvili jsme se, že budeme v komunikaci pokračovat," řekl k jednání, které označil za konstruktivní.
Projekt kontaktních míst odzkoušela pošta vloni. "Pošta-partner je na Božím Daru, zhruba 50 případů v režimu výdejního místa už funguje třeba na obecním úřadě nebo u živnostníka," tvrdí Horáček. Letos chce podle něj pošta tento model začít zavádět ve větší míře.
Za poslední tři roky zrušil podnik 33 poboček, optimalizace ale podle ní síť služeb naopak rozšíří. "Projekt nám definoval i kolem dvou set nových bodů, kde by pošta měla být, a není," tvrdí Horáček. Podle SMS jde ale hlavně o nové městské satelity, ne tradiční vesnice.
