Akademický senát VŠE zvolil nového rektora v pondělí ve druhém kole. Hindls bude řídit školu od února poté, co ho do funkce jmenuje prezident republiky.
A: Čím jste přesvědčil senátory, aby zvolili do funkce rektora právě vás?
Těžká odpověď, protože všichni čtyři kandidáti jsme měli programy prakticky podobné. Rozdíl byl nepatrný. Nedokážu odhadnout, čím jsem v tom těsném výsledku jedenáct ku deseti přesvědčil.
A: Ale váš program se určitě v něčem lišil. Jaký byl?
Máme skutečně podobné programy. Všichni chceme posílit postavení fakult. Vysokoškolský zákon jim dává poměrně velké pravomoci v jistém ohledu mají děkani větší moc než rektor. I veřejnost vnímá Vysokou školu ekonomickou více jako celek.
Druhá věc - a to jsme taky všichni psali programech - chceme změnit systém získávání prostředků, i jiných prostředků než dotací. V čem jsem se možná trošku odlišoval od ostatních kandidátů, je pojetí vědy. Mám dojem, že ekonomický výzkum u nás trochu tápe. Chtěl bych se přimknout k různým projektům, které bude vypisovat Evropská unie. Chtěl bych pro to tady budovat specializovaný tým lidí, kteří by uměli získat projekty.
A: Národohospodářská fakulta získala pro přednášení prezidenta Klause. Chcete i vy přitáhnout nějaké osobnosti, například zahraniční profesory?
V každém případě. Budu o tom mluvit hlavně s děkany. A mám s nimi tak dobré vztahy, že nevěřím tomu, že bychom se nedohodli. Ale bez nějakých komisí a rad. Děkan je pro mě autorita číslo jedna, sám to vím, když jsem ho pět let dělal.
Škola musí mít dobrou značku
A: Uveďte tu nejdůležitější věc, kterou chcete pro školu udělat
Bude to znít jako fráze, ale je to dobrá značka školy. Nezapomeňte, že teď má kdekdo management, informatiku, jsou tu soukromé školy. O nic víc mi nejde. Značka školy. A ta je podložena kvalitou.
A: Jak toho chcete dosáhnout?
Znamená to zviditelnit školu. Vyslovovat relativně silné názory k ekonomickým tématům. Jako příklad uvedu reformu veřejných financí. Jestli bude dnes, nebo za pět let, to teď nikdo neví. Ale je to silné téma a škola by do něj měla promluvit. Takových témat je mnohem víc. Škola má okolo sebe určitý štít. Nevím, jestli se zajímáte o fotbal, jak tam vepředu dělá Baroš nebo Koller dusno. Když takového hráče nemáte, neprorazíte ten štít. Škola musí mít silný názor. Musí umět v tom štítu, v mediální konkurenci prorazit. Pro to bych chtěl něco udělat. Netvrdím, že to budu říkat já, ale pokusím se pro to vytvořit podmínky ať jde zítra do rozhlasu mluvit třeba Pepík nebo Karel. Takové zapouzdření vidím jako problém školy. Škola nemá profesionálně vedený marketing. A ne jen ve vztahu k médiím, ale třeba i ke středním školám, aby přitáhla zájemce o studium.
A: Je ještě něco, co je třeba udělat?
Chtěl bych také trochu víc přimknout obsah studia k reálným ekonomickým problémům. Chci spolupracovat s profesními svazy. Existují sdružení, která tak nějak ukážou, co by profil studenta měl obsahovat. Chci, aby lidé vstupovali do praxe připravení.
Třetí věc, díky nové budově chci kultivovat prostředí, škola má teď šanci dobře vypadat nesmíte sem chodit jen studovat. Chci nabídnout sportovní a kulturní aktivity.
A: Nová budova zvaná Rajská, kterou škola otevírala minulý týden, údajně stála 660 milionů.
Možná 690, nevím přesně, je to tak.
A: Kolik z toho dal stát?
Škola odprodala některé objekty v centru Prahy. Ale při otevření řekla paní ministryně Buzková, že to je za poslední dobu největší investice v Praze. A jedna z největších investic do vysokých škol vůbec, když pomineme kampus Masarykovy univerzity v Brně. Je to dar.
A: Není těch téměř 700 milionů moc?
Neumím to posoudit z hlediska té stavební části. Je tam spousta techniky, budova je zasíťovaná, jsou tam wi-fi komunikátory... Je tam nejmodernější vybavení učeben, co si dovedete představit.
A: Přece jen, nedávno křičely vysoké školy o dvě miliardy, a tato investice je veliká.
Školství se vyvíjí, je to určitý signál. Věci stárnou a studentů přibývá, dnes máme čtrnáct tisíc studentů. A po našich absolventech je dnes absolutní špička v poptávce. Možná, že ministerstvo reagovalo na to. Lidé z mé Fakulty informatiky a statistiky odcházejí s největšími nástupními platy v celé republice. A těm lidem musíte něco dát.
A: Jak jsou na tom jiné fakulty VŠE? Myslíte, že studenti z celé vaší univerzity mají dobré uplatnění?
Myslím, že ano. Vezměte si, že tak šedesát procent našich studentů pracuje během školy, i když to je možná trochu moc. Možná, že nároky na studenty nejsou tak velké. Když už si ale lidé najdou práci ve svém oboru během studia, tak není důvod, aby tam pak nezůstali. Na naší fakultě neseženete ve čtvrtém ročníku volného člověka, i když možná to je specifikum informatiky a statistiky. Ale na naší škole jako na celku si cením toho, že dává studentovi velice široký základ. Člověk by měl být vícerychlostní, měl by toho umět víc.
Nároky na studenta je nutné zvýšit
A: Mezi studenty, a dokonce i mezi studenty VŠE se říká, že tato škola je nejtěžší gymnázium v Praze. Že škola studentům nedá takovou práci by mohl podpořit fakt, který jste sám uvedl, že studenti při škole pracují. Neměla by se tomu škola nějak přizpůsobit? Nabídnout třeba dálkové studium?
My o tom velmi uvažujeme na informatice. Dokonce bych uvažoval i o více strukturované nabídce studijních programů i mezi fakultami, a koneckonců proč ne mezi univerzitami. Ale pokud jde o tu nejtěžší střední školu – přecházíme teď na systém evropských kreditů, kde je velká část nároků přenesena na samostudium. Ano, nároky je nutné zvýšit. S tím souhlasím. Ale to nemůžu nějak výkřikem z okna rektorátu změnit.
A: Co je slabá stránka českého vysokého školství?
Zní to opotřebovaně, ale jsou to peníze. Když se podíváte, kolik peněž z HDP jde do vědy, tak to pořád není ono. Druhá věc je myslím kontakt s praxí. Pořád si myslím, že ve vztahu k praxi jsou vysoké školy jakoby uzavřené. Našim studentům už nebudou vystavovat vysvědčení české, ale zahraniční firmy. V tomhle vysoké školství ještě dluh má. A pak je to obecně výzkum.
A: Jak se stavíte ke školnému?
Otázka je, co je školné. Šest osm tisíc neřeší nic. Na tom se možná trochu nakapsují banky. A školám to moc nepomůže. Rozpočet se blíží miliardě. Jiná věc je, jestli se dá školné takto vytrhnout ze systému veřejných financí. Jsem docela za to, aby si byl člověk zodpovědný za nakládání se svými penězi. Není možné, aby stát chtěl po lidech další poplatky a nesnižoval přitom daně. Viděl bych školné až v souvislosti s reformou veřejných financí.
PŘEČTĚTE SI názory profesora Richarda Hindlse nejen na českou ekonomiku
