Je všude kolem a není jak jí uniknout. Jak moc Čechům vadí, kterou mají rádi a co v reklamě považují za důležité, zjišťovala v pravidelném průzkumu společnost Factum Invenio.
V České republice loni firmy podle odhadů odborníků utratily za reklamu přes osmnáct miliard korun. Celosvětové výdaje podle předběžných odhadů v roce 2005 přesáhly 400 miliard dolarů. Výdaje na reklamu se také každoročně zvyšují. Nárůst oproti roku 2004 činil ve světě pět procent.
Jiří Janoušek z Asociace komunikačních agentur se domnívá, že se u nás trh s reklamou ustálil. "Po gigantickém růstu na začátku devadesátých let jsme se dostali do poklidnější fáze. Trh u nás ještě nestagnuje, jako je tomu v západní Evropě. Růst je však pouze mírný a konstantní."
Češi chtějí pravdu
Z průzkumu vyplynulo, že nejvíce Čechům záleží na pravdivosti a důvěryhodnosti reklamy. Příliš naopak nezáleží na její "odvázanosti". Tu dotazovaní zařadili až na samý okraj svých preferencí. Vtipná být ale musí, také originální a slušná.
Reklamy je podle výsledků výzkumu příliš. Nejvíce Čechům vadí reklama na televizních stanicích Nova a Prima. Zde ji jako nadměrnou hodnotí 79, respektive 68 procent respondentů. Na České televizi překáží méně, za přiměřenou ji považuje téměř polovina respondentů.
Kolik osob slogany skutečně ovlivnily při nákupu, nelze podle výzkumu přesně říci. K nákupu na základě reklamy se přiznalo 57 procent. "K ovlivnění reklamou se přiznávají spíše ženy a mladší lidé," uvedla Martina Rubášová, realizátorka výzkumu.
Více reklamy v obchodech
Pro mediální agentury je důležitým výsledkem výzkumu fakt, že lidé si přejí více reklamy v obchodech a v dopravních prostředcích. Uvedla to alespoň desetina Čechů.
Podle Martiny Rubášové lidé chápou, že bez reklamy nemůže tržní hospodářství existovat, a berou ji jako součást běžného života. Nicméně 85 procent dotazovaných vyjádřilo obavu, že reklama může být zneužita k manipulaci.
Erotika nevadí
K reklamě s erotickými motivy jsou Češi dlouhodobě shovívaví. Bez výhrad se taková reklama líbí sice jen patnácti procentům populace, ale další třetina ji vítá, když se hodí k nabízenému výrobku.
Relativně malá tolerance panuje u reklamy na alkoholické nápoje. Zde se také projevuje poměrně velký rozdíl podle typu nápoje. Postoje k reklamám na pivo a víno nejsou tak restriktivní jako vůči tvrdému alkoholu. Zakázat reklamu piva a vína by chtěla desetina lidí, u alkoholu by to udělala čtvrtina dotazovaných. Podíl "liberálů" vyslovujících se pro naprostou volnost této reklamy je stejný, jako podíl těch, kteří by ji povolili s určitým omezením: lehce nad úrovní 40 procent.
Co dál?
V západní Evropě, jejíž vývoj český reklamní trh v podstatě kopíruje, se prostředky z reklamy pozvolna přesouvají do věrnostních programů, soutěží a budování dlouhodobého vztahu se zákazníkem.
Velký přesun prostředků nastane také v oblasti internetové reklamy. Na internet se alespoň jednou týdně podívá asi 46 procent lidí. Proto je tento segment jednou z oblastí zájmu mediálních agentur. "Kvalitativní posun v reklamě nastane s nástupem digitalizace televize," tvrdí Jiří Janoušek.
