Praha - Vykázat pro daňové účely zisk a zaplatit tak daně, ačkoliv je firma ve skutečnosti ve ztrátě. I to může způsobit navrhovaná reforma daňových zákonů, s kterou přichází ministerstvo financí.
A dopadne to především na malé a střední podniky. Vláda jim totiž hodlá zafixovat výši úroků z úvěru, který si mohou dát do nákladů, a to hranicí šesti procent. Zaplacené úroky nad tuto hranici je třeba zdanit.
Miliardy do rozpočtu
Ministerstvo má jasno: úvěry se používají k daňové optimalizaci a navíc dosavadní systém zvýhodňuje firmy, které žijí z cizího kapitálu, oproti těm, které své podnikání financují vlastním kapitálem. Stát přitom vydělá řádově miliardy korun do rozpočtu.
Ekonomové oslovení deníkem Aktuálně.cz ale reagují na tuto změnu až se sarkasmem: "Je to jako by si masokombinát mohl dát do nákladů maximálně třicet korun za kilo hovězího, které vykoupí, protože každý masokombinát si má vykrmit svého vola, kterého si porazí."
Podle nich je totiž financování cizím kapitálem běžné manažerské rozhodnutí a ceny úvěrů na trhu jsou vyšší než stanovená hranice.
Česká bankovní asociace uvádí, že běžné úroky pro malé a střední podniky jsou kolem sedmi osmi procent a u mikroúvěrů jde dokonce až o 15 procent. Velké korporace se naopak do daňově uznatelné hranice bez větších problémů vejdou, napsaly před časem Hospodářské noviny.
Ministerstvo financí ale tvrdí něco jiného. "Za základ jsme vzali statistiky ČNB o výši úrokových sazeb za poslední tři roky. Sazby se nejčastěji pohybovaly okolo čtyř až pěti procent. Zvolili jsme pak hranici o jedno vyšší, tedy šest procent," vysvětluje náměstkyně ministra financí Dana Trezziová.
Hranice je fixní
Hranice je nepohyblivá, což je podle bankovní asociace nekoncepční, protože s přihlédnutím k budoucím rozhodnutím centrální banky se sazby mohou výrazně pohybovat.
"Původně jsme to zvažovali, ale nakonec byla hranice stanovena fixní," potvrzuje Trezziová. Aby malým podnikům ale ministerstvo pomohlo, zavádí hranici jednoho milionu korun. Pokud úroky nepřekročí tento limit, daně se z nich neplatí.
"To zvýší zase nároky na administrativu," rozčilují se ekonomové.
Důsledky pak popisují jako zdražení finančních prostředků pro firmy a tím zdražení zboží, které pocítí každý spotřebitel. Úvěrové financování se totiž podle nich zdraží až o pětinu.
Může tak nastat situace, že firma si nebude moci dát celé úroky do nákladů a tím nakonec vykáže kladný hospodářský výsledek před zdaněním. Naopak kdyby si odepsala úroky všechny, byla by v minusu.
