Brno - První firma v Česku, která se stala obětí insolventní šikany, se rozhodla svůj spor dotáhnout až do úplného konce.

Plzeňská společnost Czech Infoline se až u Ústavního soudu snažila dosáhnout toho, aby byla po ukončení insolvečního řízení založeného na smyšlené pohledávce vyškrtnuta ze seznamu dlužníků.

Neúspěšně, zákon totiž neumožňuje, aby firma byla vyškrtnuta z této černé listiny dříve než za pět let od rozhodnutí. A to i v případě, že šlo o neopodstatněný a šikanózní návrh na prohlášení insolvence.

Postrach pro firmy

Podezřelé návrhy na zahájení insolvečního řízení především na větší a známější firmy nyní hýbou tuzemským trhem.

Posledním takovým případem bylo pondělní zahájení insolvečního řízení s jedním z největším výrobcům oken v Česku, společností RI Okna. Řízení bylo zahájeno na základě návrhu s podvrženými podpisy a dokumenty, navíc o něm rozhodl soud, který vůbec neměl návrh posuzovat. S podivnými insolvečními návrhy se přitom v posledních měsících setkala velká část větších firem v Česku.

Na plzeňskou společnost  Czech Infoline byl podán návrh na zahájení insolvečního řízení v březnu minulého roku stavební společností Indoors kvůli údajné milionové pohledávce. Tu měla stavební firma získat od jiné společnosti.

Po dvou měsících ale soud insolveční řízení zastavil s tím, že nezjistil nic, co by napovídalo tomu, že firma Czech Infoline je v insolvenci. Údaje o dluzích firmy vůči státním institucím nebyly pravdivé, nebylo ani jasné, jak velkou částku má vlastně dlužit stavební firmě.

Firma Czech Infoline se ale nespokojila s tím, že bylo řízení zastaveno, požádala navíc, aby byla vyškrtnuta z insolvenčního rejstříku.

Podle firmy ji to, že je stále zařazena do seznamu dlužníků i když není v insolvenci, výrazně poškozuje. „Po dobu pěti let má v důsledku zveřejnění údajů ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku nepříznivé důsledky pro dobrou pověst příslušného subjektu, který je tak vyřazen z veřejných soutěží, dotačních řízení a přístupu k bankovním úvěrům," uvedli zástupci firmy.

Zákon je takový

Vrchní soud v Praze ale rozhodl, že pětiletá lhůta nejde nijak zkrátit a zákon neumožňuje dříve firmu ze seznamu dlužníků vyřadit.

Zástupci firmy se proto obrátili na Ústavní soud. Podle nich je to, že nejde firmy vyškrtnout se seznamu dlužníků protiústavní a zákon tak porušuje některé ustanovení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

„Zákon neumožňuje ochranu před neoprávněným a šikanózním zahájením insolvenčního řízení a nerozlišuje, jakým způsobem je insolvenční řízení ukončeno," uvedli zástupci firmy.

Ti požádali ústavní soudce, aby zrušili sporný paragraf zasahující  do práva na ochranu cti, dobré pověsti a dobrého jména fyzických a právnických osob.

Senát Ústavního soudu pod vedením Vojena Güttlera ale návrh firmy odmítl. Soudci potvrdili, že insolvenční zákon možnost vyškrtnutí ze seznamu dlužníků a znepřístupnění údajů před pětiletou lhůtou neupravuje.

Soudci uvedli, že pokud je návrh zjevně "šikanózní" či podložený smyšlenou pohledávkou, mají obchodní partneři firmy se s takovým rozhodnutím seznámit v celém znění i se soudním rozhodnutím.

„V posuzované věci tedy nedošlo k zásahu do základních práv," rozhodli ústavní soudci.