Praha - Česká republika čeká na zakázky a výroba stojí, dokud nepřijdou. Platí to přinejmenším pro 200 tisíc zaměstnanců z průmyslu a dodavatelských firem, kteří přišli o práci během ekonomické krize 2008/2009.
Ve skutečnosti se průmyslové zakázky z ciziny vrátily na předkrizovou úroveň, jenže firmy zvýšily produktivitu a k uspokojení zahraničních klientů nepotřebují nabírat nové pracovníky. Desítky tisíc lidí bez práce proto hledají novou šanci mimo průmysl.
Tři podmínky úspěchu
Do časů před krizí se už vrátili v okrese Pardubice, kde nezaměstnanost klesla k pěti procentům a kde úřad práce nabízí jedno volné místo na čtyři nezaměstnané. Tak snadno se nehledá práce ani v Praze.
Jarní boom exportu automobilů a počítačů využily zvláště dvě místní firmy. "Pro automobilový průmysl je to firma Kiekert Přelouč, která dělá centrální zámky do aut, v elektrotechnickém průmyslu je to firma Foxconn, která vyrábí počítače, a pochopitelně jejich subdodavatelé," vysvětluje zlepšení ředitel pracovního úřadu Petr Klimpl.
Sám však upozorňuje, že ve vzdálenějších částech Pardubického kraje zůstává nezaměstnanost nad deseti procenty.
Důvod je nasnadě: „Například automobilový průmysl vyrábí systémem just in time, to znamená, že musí mít dodavatele v dojezdové vzdálenosti. Pokud jsou někde na silnicích kopce a v zimním období neprůjezdné tunely, tak o takového dodavatele není zájem. Proto jsou třeba silné Pardubice a Přelouč, které jsou blízko Kolína a Mladé Boleslavi. Zatímco u okresů Ústí nad Orlicí nebo Svitavy není jistota, že kamion s příslušnými díly včas dorazí," upozorňuje Klimpl.
Ani nová silnice však nezaručí, že firmy budou v konkrétním regionu investovat. „Řada odvětví se rozvíjí tam, kde je kvalifikovaná pracovní síla. V Pardubicích je výhoda, že mají velmi významné střední školy i učiliště, vychovávající pro elektrotechnický průmysl," připomíná ředitel Klimpl další předpoklad úspěchu.
Pardubice navíc nabízejí pracovníky, kteří jsou ochotni dělat i v obtížných podmínkách. Nejde ovšem o tuzemskou pracovní sílu. „Existuje celá řada činností, kam český člověk nenastoupí, byť bychom ho vyřadili z evidence uchazečů o zaměstnání a on na to ekonomicky doplatil. V zemědělské prvovýrobě, elektrotechnickém průmyslu, montážní a výkopové práci se v tuto chvíli bez zahraničních zaměstnanců neobejdeme," upozorňuje ředitel. Cizinců pracuje v Pardubicích skoro tři tisíce.
V první řadě to platí pro tchajwanského výrobce počítačů Foxconn, který spoléhá v pásové výrobě na vietnamské zaměstnance. Právě díky jejich výkonu mají práci Češi ve firmách, které Foxconnu dodávají díly a služby.
Práce na pile
Data o nabídce pracovních míst ukazují, že podmínky pardubického úspěchu nesplňuje většina okresů ani vzdáleně. Musí si tedy poradit bez exportních firem.
Nejhůř na tom byli začátkem roku v prostějovském okrese. V době před krizí měli nejméně nezaměstnaných z celé Moravy, jenže v lednu 2010 tu nabízeli jedno volné místo na osmdesát osm lidí bez práce.
„Zaměstnavatelé začali propouštět a přestali vytvářet nová pracovní místa. V Oděvním podniku Prostějov se každoročně snižoval počet pracovníků o tisícovku," popisuje mluvčí pracovního úřadu Adolf Tomandl, jak snadno se na Prostějovsku rozpadl pracovní trh.
Dnes už některé firmy přijímají, protože mají nové zakázky, ale vždy jde o jednotlivce. Navíc Oděvní podnik dál propouští, naposledy 50 lidí koncem srpna.
Pracovní úřad má dvě řešení. V okrese s šesti tisíci nezaměstnanými vytvořil od počátku roku 320 nových míst v sektoru veřejně prospěšných prací, nejvíc v republice. „Starostové nezaměstnané využívají při údržbě veřejných prostranství," vysvětluje Tomandl.
Úřad také podporuje nové živnosti, na vlastní nohy se od počátku roku postavilo 356 nezaměstnaných. „V některých případech mohou vzniknout malé firmy s delší perspektivou, nejde jen o řešení z nouze na několik měsíců," slibuje si mluvčí Tomandl a připomíná, že Nadační fond francouzské energetické firmy Dalkia podporuje nové živnostníky částkami v řádu desítek tisíc korun. Jde například o kadeřnice, automechaniky, lakýrníky.
Díky novým živnostem dnes mají na Prostějovsku jedno pracovní místo na 30 nezaměstnaných.
Objevují se i první signály skutečného zlepšení, ovšem mimo průmysl. „Dřevařská společnost Javořice vyplatila dlužné mzdy zaměstnancům. To může znamenat, že se obnoví provoz pily na Ptenském dvorku," předpokládá Tomandl.
Druhý pól úspěchu
Od léta 2009 se nejvíc volných míst objevilo ve venkovských okresech, konkrétně v Pelhřimově, Jindřichově Hradci, Tachově, Znojmě, Blansku, Šumperku a Jeseníku. Dvakrát se nabídka práce zvětšila na Pelhřimovsku, kde se nezaměstnanost vrací na předkrizových šest procent.
„Počátkem letošního roku se situace zlepšila hlavně díky tomu, že začaly sezónní práce v lese, v zemědělství a ve stavebnictví," hledá důvody ekonomka pracovního úřadu v Pelhřimově Eliška Hošková.
Statistika přitom ukazuje, že letos našlo práci v lese, na poli i na stavbách víc lidí, než v minulém roce. Možnosti v zemědělství vidí také ředitel Klimpl z Pardubic: „Věková struktura zaměstnanců v zemědělství je velmi nepříznivá a bude potřeba příliv nových pracovníků."
Hošková potvrzuje, že i na Pelhřimovsku platí stejné pravidlo, jako v celé zemi: s podnikáním lidé začínají stejně často jako v dobách konjunktury, naopak zaměstnanců nepřibývá. Ekonomka přitom varuje, že mnozí lidé zakládají živnosti jen jako východisko z nouze, aby využili státní podporu. Především od podnikatelů ve stavebnictví se očekává, že živnosti zruší na konci sezóny v listopadu.
