Praha - Střední Evropa se stává ostrovem prosperity. Německé a polské hospodářství rostly ve druhém čtvrtletí o čtyři procenta, Slováci ještě o procento rychleji. Také Česko je nad vodou, za svými sousedy ale zaostává.
Důvody jsou k nalezení v hlášení příslušných statistických úřadů.
Export nestačí
Poprvé od roku 1999 roste česká ekonomika pomaleji než německá. Oproti českému růstu o 2,2 procenta HDP nasadili Němci dvojnásobné tempo.
V obou zemích se průmyslová výroba proti loňsku zvýšila o desetinu, o celou pětinu se zvýšil vývoz. Je to především zásluhou automobilů a počítačů. Ovšem Němci přidávají něco navíc. V prvním pololetí roku 2010 začaly tamní domácnosti víc utrácet, v Česku zůstávají pod úrovní minulého roku.
Němci mohou utrácet, protože v červnu jich chodilo do práce o 77 tisíc víc než před dvěma lety, když začínala ekonomická krize. Čechů pracuje o 122 tisíc méně.
Kdo utrácí, vyhraje
Němci napodobují model Polska, které se stalo evropským premiantem, pokud jde o boj s krizí. Jako jediná země loni nezažilo ekonomický pád, výkon jejich hospodářství pouze zpomalil na 1,1 procenta.
Tehdy polskou ekonomiku zachránila spotřeba domácností, která se zvýšila o dvě procenta, letos roste stejným tempem. Polský průmysl i export kopíruje svým růstem německé a polské kolegy, nezaměstnanost se po mírném propadu v loňském roce vrátila na úroveň jara 2008.
Poláci a Němci mají ještě další výhodu, protože tamní firmy začaly proti loňsku víc investovat. V Česku dramaticky poklesly firemní investice do nemovitostí.
Němečtí ekonomové i v této situaci varují před příliš velkou závislostí na exportu zvláště v období, kdy oslabuje růst v Číně a Americe, kde německé výrobky odebírají. „Jiné evropské ekonomiky spoléhají na průběžný růst se stabilní vnitřní spotřebou a většími investicemi," radí například Mathias Ohanian z deníku Financial Times Deutschland. Němci mohou podle něho v příštích měsících spoléhat pouze na rostoucí spotřebu domácností.
Slovensko: státní subvence končí
Češi mají blíže ke Slovensku, kde také přibylo lidí bez práce a kde se naopak snížil konzum. Ani na Slovensku se nezačalo víc investovat. Přesto východní sousedé rostou nejrychleji v celé Evropě a do značné míry vyvracejí tvrzení, že ekonomický růst nejde opírat pouze o export.
Díky odbytu v zahraničí dokázaly tamní firmy vyrobit o třetinu více zboží než před rokem i s menším počtem dělníků.
Slovenský model projde v nejbližších měsících vážnou zkouškou. Stejně jako Poláci, Němci a Češi loni pomáhali ekonomice i rodinným rozpočtům dramatickým zvýšením státních výdajů. Ostatní země však letos zpomalily a tamní vlády utrácejí maximálně o dvě procenta víc než loni, Slováci zvýšili tempo o šest procent. Schodek tamního rozpočtu se už blíží k osmi procentům HDP a nový ministr financí Ivan Mikloš vyhlásil tvrdé úsporné kroky včetně zvýšení daní.
Na rozdíl od českého kolegy Miroslava Kalouska už oznámil zrušení většiny daňových výjimek. Například snižuje paušální odpisy živnostníků ze současných 60 a 40 procent na jednotnou sazbu 30 procent a zdaňuje příspěvky na penzijní připojištění.
Firmy nás zachrání
Miklošovy úspory mohou dále snížit spotřebu domácností a tím znovu ohrozit nastávající ekonomický růst. Tamní experti však věří, že hrozící propad odvrátí zvýšení zaměstnanosti, k níž může dojít už na podzim. „Firmy nás zaplavují požadavky na nové zaměstnance. Z jejich chování je cítit, že oživení bude trvalé," řekla deníku Sme ředitelka personální agentury Index Darina Mokráňová.
Česká vláda zatím úsporné kroky konkrétně nepopsala. Pouze slíbila, že v příštím roce nezvýší své výdaje.
Němci už měli seznam úspor hotový na jaře, kdy oznámili například zvýšení daní velkým podnikům a propouštění ze státních úřadů. Po zveřejnění údajů o rekordním ekonomickém růstu však začínají politici o úsporách pochybovat. „Celý úsporný balíček může vyletět do vzduchu," předpokládá Timo Pache z Financial Times.
