Praha - Polské hip-hopové hvězdy o nich zpívají, Maďaři je natírají, Němci je ukazují v muzeích či posílají jako stavební materiál do Nizozemska. Tam z prefabrikátů staví hráze, které je mají chránit před zvyšující se hladinou moře. Rusové se snaží ignorovat jejich nepohodlí.
V Česku žije v panelových domech třetina populace. Jakékoliv řešení, jak naložit s dnes již nevyhovujícími byty, je značně nákladné.
Miliony panelů, miliony problémů
Během šedesátých a sedmdesátých let minulého století chrlily továrny miliony panelů a celé vesnice upouštěly od výstavby cihlových domů ve prospěch desetipatrových panelových monolitů.
"Problém tkví v tom, že během krátké doby bylo postaveno takové množství bytů. Například v Maďarsku půl milionu během jednoho nebo dvou desetiletí, takže jich teď půl milionu má tytéž problémy," uvedla pro agenturu Reuters architektka budapešťské Technologické a ekonomické univerzity Sara Horváthová.
Rozhodnutí stavět panelová sídliště měla svoji logiku, důvodem nebyla jen nutnost řešit bytovou otázku.
"Pro stát i obec je levnější, pokud na malé ploše bydlí hodně lidí. Když srovnáme dvě obce, jež mají stejný počet obyvatel, a v jedné převažuje bydlení v rodinných domech a ve druhé v bytových domech, náklady na správu té druhé budou menší," říká Jakub Kleindienst, ředitel pro strategii a rozvoj developerské společnosti Finep. "A jde o skutečně velké rozdíly," dodává.
Německé demolice
Nejradikálněji se k problému panelových domů postavilo Německo, které jich ve východní části v roce 1990 zdědilo dva miliony. Komunistické vedení NDR v roce 1973 rozhodlo velkoryse stavět sídliště a slíbilo vyřešit bytový problém do roku 1990 vybudováním tří milionů bytů. I přes obrovské snahy však východoněmecký režim svého nedosáhl.
Když šéf státu Erich Honecker odevzdával v říjnu 1988 na východě Berlína jedné mladé rodině klíče od údajně třímiliontého bytu, ukázalo se později, že šlo o propagandistický trik. Do té doby stály jen zhruba dva miliony nových panelových bytů.
Němci začali hromadně opouštět paneláky již na začátku devadesátých let. Tehdy statistiky uváděly, že v bývalém východním Německu jsou statisíce až milion volných bytů v panelových domech. Vláda rozhodla, že do letošního roku půjde na demolici 350 tisíc bytů. Na to bylo vyčleněno 2,5 miliardy marek.
Stavební firmy začaly řešit, co s tunami materiálu. Z některých prefabrikátů vyrostly rodinné domky v okolí Berlína či Chotěbuzi. "Zaznamenali jsme vysoký zájem o toto bydlení," říká Joel Biele z architektonické společnosti Conclus, jež připravuje návrhy nových domků z prefabrikátů. Vyplatí se to ale jen do 300 kilometrů od demolice.
Třetina populace
V České republice je v panelových domech více než 1,2 milionu bytů, v nichž žije zhruba třetina populace. Domy byly stavěny od šedesátých let minulého století a ty nejstarší tak mají za sebou již téměř půl století. Sídliště měla vyřešit kritický nedostatek bytů pro populačně silné ročníky poválečných generací.
V Praze vyrostla hlavně v okrajových částech - Jižní Město, Severní Město, Jihozápadní Město a na východě Prahy Černý Most. Největší rozmach panelová výstavba zaznamenala v období 1971 až 1980. Domy se projektovaly s životností 30 až 40 let. V současné době je tak v Česku 700 tisíc panelových bytů s životností přesahující 35 let.
"Na některá velká panelová sídliště můžeme pohlížet jako na zpustlé brownfieldy," říká Jakub Kleindienst. "Jak ale vybrat, která lokalita se bude řešit dříve a která později?" Dle Kleindiensta by bylo dobře, aby vláda připravila program panelových sídlišť, jenž by ale neřešil jen to, jakým způsobem domy zateplit či jinak modernizovat.
Prodlužování agonie
O hromadné demolici zastaralých a nevyhovujících panelových domů se v Česku zatím neuvažuje. Politici tvrdí, že tato varianta by byla nákladná a hlavně sociálně méně únosná. V roce 2000 se potřebné výdaje na demolici panelových domů a zajištění nového bydlení odhadovaly na 1,5 bilionu korun.
Místo radikálního řešení se volí investice do renovace domů, na což stát přispívá miliardami korun ročně, protože se mimo jiné obává, že by se ze sídlišť stala gheta jako v některých západoevropských zemích.
Nepřehlédněte:
Původní znění článku najdete ZDEJenže tato částka je jen nepatrnou záplatou. Dle hrubých odhadů by na modernizaci paneláků bylo potřeba 350 miliard korun. V roce 2000 byl zaveden státní dotační program Panel určený na podporu oprav panelových domů. V posledních letech zájem o čerpání dotací neochabuje, v roce 2006 bylo rozděleno 1,6 miliardy korun, v roce 2007 celkem 4,3 miliardy korun, loni to byly dvě miliardy a pro letošní rok se počítá s 3,5 miliardami korun.
"Panelové domy v původním provedení zdaleka neodpovídají současným normovým požadavkům," říká Jan Štefec, projektový manažer z mezinárodní realitní společnosti King Sturge. Některé konstrukce jsou na konci životnosti nebo mají poruchy a mnohé domy dle Štefce obsahují i nespočet morálně zastaralých prvků. Regenerace mnoha z nich tak již měla minimálně začít.
"O kolik let se prodlouží životnost panelových domů, pokud investujeme třeba do jejich zateplení? Myslím, že vůbec ne, protože se tak nezasahuje do konstrukce," tvrdí Kleindienst s tím, že se řešení problému odsouvá o deset dvacet let. Potom prý budou lidi rádi, že se domu zbaví zadarmo, aby nemuseli platit jeho likvidaci.
Zbourat?
Otázkou je, zda by tedy nebylo efektivnější zastaralé panelové domy zbourat a místo nich postavit nové. "Panelová sídliště často stojí na dobrých místech, mají slušnou dopravní obslužnost jak hromadnou dopravou tak autem, je kolem nich vzrostlá parková zeleň a jsou mnohdy blízko velkým oddechovým a rekreačním zeleným plochám," domnívá se Štefec.
Navíc česká sídliště, až na pár výjimek, nepředstavují zatím závažný sociální problém. Je jasné, že by pozemky, na nichž kolonie panelových domů stojí, byly pro developery atraktivní příležitostí. "Není ale jasné, zda se developerský projekt, na jehož počátku stojí koupě a demolice panelového domu nebo v případě domu s regulovaným nájemným poskytnutí náhradního bydlení původním obyvatelům, finančně vyplatí," konstatuje Štefec.
