Praha - Stát se firmám zaručí za část půjčky, a díky tomu banka kývne na úvěr. Výměnou za takové jištění podniky úřadům slíbí, že přijmou nové pracovníky. Jako jeden z účinných receptů na nezaměstnanost popisuje tento systém ve svém nedávném vydaní časopis BusinessWeek.
Také v Česku by něco podobného mohlo fungovat, souhlasí někteří politici.
Lisovna to zvládla
O co konkrétně jde? Příkladem budiž michiganská lisovna kovů Wolverine Metal Stamping (WMS), která zaměstnává pětašedesát lidí. Předloni banka firmě odmítla dát úvěr 2,5 milionu dolarů, a to i přesto, že podnik měl nasmlouvané zakázky pro společnost Whirlpool za deset milionů dolarů.
Pomohla až státní agentura na podporu podnikání Michigan Economic Development Corporation (MEDC), která poskytla zajištění. Lisovna dostala požadovanou půjčku díky tomu, že MEDC poslala bance vklad jeden milion dolarů coby záruku posilující bilanci banky.
Tento vklad klesá spolu s tím, jak je půjčka hrazena.
Systém funguje tak, že MEDC poskytuje záruky do výše poloviny úvěru, maximálně však 2,4 milionu dolarů. Lisovna ale musela slíbit, že přijme nové pracovníky, což je hlavní podmínka celého programu.
"Nabrali jsme zpátky polovinu z třiceti pracovníků, které jsme loni propustili, a zbytek plánujeme přijmout do léta," uvedl finanční šéf WMS Bruce Weber pro BusinessWeek.
Také michiganská firma Gaylord získala od banky úvěr tři miliony dolarů jenom díky tomu, že MEDC poskytla záruku 1,2 miliony dolarů. Prezident USA Barak Obama hodlá v rámci boje proti nezaměstnanosti tyto záruky zejména pro malé firmy zvýšit.
Pozor na podvodníky
Pojďme to zkusit také v Česku, říkají někteří politici.
"Uvažovat lze buď o formě záruk nebo dotace snížení úroků z úvěrů, třeba tak, jako stát donedávna podporoval hypotéky. Vázat tuto podporu na snižování nezaměstnanosti nebo její zabránění by bylo určitě vhodné," tvrdí hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (ČSSD) s tím, že čerpat prostředky na tento program by za určitých okolností bylo možné z Evropského sociálního fondu.
Stanislav Eichler (ČSSD), hejtman Libereckého kraje, však varuje: "Celý systém by musel být perfektně zajištěn proti zneužívání a tunelování. Právě díky špatným pojistkám v minulosti spousta projektů zkrachovala."
Hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD) zase tvrdí, že reálné je to pouze tehdy, pokud české pobočky zahraničních bank budou mít sílu a odvahu vůbec peníze půjčovat.
Janota na to má
Sociální demokrat Zdeněk Škromach je přesvědčen, že peníze by určitě bylo možné najít.
"Janota sedí na vatě minimálně několika miliard korun, takže spustit alespoň zkušební provoz podobného programu by bylo možné okamžitě," tvrdí Škromach. "Je otázka, zda nezapojit do takového dotačního programu také banky," navrhuje bez dalších podrobností Škromach.
Ministr financí Eduard Janota je však jednoznačně proti. "Je to naprostý nesmysl," reagoval.
Nesouhlasí ani ministerstvo práce, podle něhož existuje dostatek dotačních programů, které mohou firmy na podporu zaměstnanosti využít.
V Česku zatím něco podobného dělá v omezené míře Českomoravská záruční a rozvojová banka, jejímž prostřednictvím stát ručí za určité typy úvěrů.
Například Česká spořitelna tvrdí, že by bylo vhodnější ponechat tento systém a jen rozšířit úvěry, na které by se ručení státu vztahovalo. Banka připouští, že podobný systém by mohl zlepšit přístup firem k úvěrům. "Primárně banka hodnotí úvěrové žádosti podle schopnosti žadatele úvěr splácet, zajištění je až druhotným faktorem, v konkrétních případech dodatečné zajištění může pomoci získat vyšší úvěr," tvrdí Kristýna Havligerová z ČS.
Vratné dotace
V případě amerického modelu nejde o klasické dotace, neboť vklady se státnímu fondu na podporu podnikání po splacení úvěru vrátí.
Pokud ale firma zkrachuje či nesplatí úvěr, je jisté, že stát své peníze zpátky nedostane.
MECD odhaduje, že nevyjde šest až sedm procent případů. Viceprezident michiganské agentury Ned Staebler tvrdí, že každých pět tisíc dolarů, které fond utratí, zachrání nebo vytvoří jedno pracovní místo.
