Praha - Už za tři roky by pražská Ruzyně mohla získat konkurenci. Severně od Prahy má vzniknout nové letiště, zaměřené hlavně na nízkonákladové společnosti, chartery a soukromá letadla. "Zatím předpokládáme, že provoz zahájíme na přelomu let 2012 až 2013," řekl při prezentaci projektu generální ředitel společnosti Letiště Vodochody Martin Kačur.
Do pěti let od svého otevření by letiště mělo odbavovat 3,5 milionu cestujících ročně, na Ruzyni je to kolem 12 milionů. V letní sezóně se má ve Vodochodech "otočit" až 70 letadel denně, v zimě kolem 35. Letiště by se tak stalo druhým největším v České republice.
Firma, jejímž vlastníkem je investiční skupina Penta, chce využít stávající letiště společnosti Aero Vodochody fungující od 50. let minulého století. Do jeho přestavby a rozšíření chce investovat až tři miliardy korun. "Návratnost odhadujeme na nejméně deset let," odhaduje Kačur, bývalý ředitel České správy letišť.
V Evropě je podle něj už jen málo hlavních měst, která by neměla druhé, alternativní letiště.
V noci raději ne
O projektu se hovoří už přinejmenším dva roky, zatím však neskončil ani proces EIA, tedy povinné posuzování vlivu stavby na životní prostředí. "Sešla se nám řada připomínek, nyní pracujeme na jejich doplnění. Výhrady se týkají hlavně možného hluku a také dopravy v okolí," říká Kačur.
Podívejte se na vizualizaci projektu:
Doplněné podklady chce firma odevzdat nejpozději do června. Pokud pak bude ministerstvo životního prostředí souhlasit, posune se příprava do fáze územního a následně stavebního řízení.
"Abychom usnadnili schvalovací proces, ustoupili jsme od původně plánovaného nočního provozu. V době mezi 22. a 6. hodinou tedy nebudou ve Vodochodech přistávat ani odlétat žádná letadla," upřesňuje Kačur.
Místní jsou proti
Investor očekává, že druhé mezinárodní letiště poblíž Prahy přinese lidem řadu výhod. Do Česka mohou přijít další, zejména nízkonákladové společnosti, pro něž je Ruzyně dosud příliš drahá. Zlevnit ceny by mohly i firmy, které dosud létají právě z Ruzyně.
Cestující se ale budou muset smířit s nižším komfortem. Nízkonákladové aerolinie například nepoužívají nástupní můstky, lidé tedy nastupují do letadla po schodech z letištní plochy. Chybí také zázemí pro bezproblémové přestupy na další spoje.
Do pěti let od zahájení provozu by letiště mělo přinést kolem 3000 nových pracovních míst, ať už přímo, nebo v navazujících službách.
Společnost by chtěla s okolními obcemi jednat o kompenzacích. "Bohužel se s námi ale prakticky nikdo nebaví. Jsou slyšet jen odpůrci projektu," postěžoval si Kačur.
Proti rozšíření letiště protestuje řada obyvatel okolních obcí sdružených v iniciativě Stop letišti. Obávají se hluku, emisí z leteckého provozu, nárůstu silniční dopravy a možných leteckých havárií, hlavně s ohledem na nedaleké chemičky.
Podle odpůrců, mezi něž patří například starosta Panenských Břežan Libor Holík, hrozí také znehodnocení majetků zhruba 30 tisíc lidí v okolí letiště. O případné kompenzaci od letiště jednat nechtějí.
Kačur namítá, že projekt počítá s provozem moderních letadel, která patří mezi nejtišší na světě. "Hluková zátěž určitě nebude vyšší, než když za komunistů na stejném letišti zkoušelo Aero vojenská letadla a stíhačky," slibuje. Letadla se navíc mají maximálně vyhnout nízkým přeletům nad obydlenými oblastmi.
Argumenty ohledně přetíženosti silnic nejsou podle Kačura férové. "Do tří let hrozí regionu dopravní kolaps i bez letiště," říká. I proto firma plánuje spolufinancovat nový sjezd z dálnice D8, který prý kromě letišti pomůže i okolním obcím.
