Praha - Finanční svět je výhradně mužský a má sklony riskovat. I v tom je jedna z diskutovaných příčin současné hospodářské krize, kterou spustil kolaps přehřátého finančního sektoru.
Ta se přitom může zopakovat. "Trh viděl, že když dojde na nejhorší, stát zasáhne, to dovolí finančníkům nabrat příliš velká rizika," napsal poslední Economist.
Myslí si to i odbornice z občanského sdružení Fórum 50 %, které se od svého založení roku 2004 snaží napravit "nedostatečné zastoupení žen v politickém životě", které podle nich "ovlivňuje kvalitu demokracie a má dopad na vlastní fungování české společnosti".
Finanční sektor podle Evy Hejzlarové a Naděždy Šerákové z Fóra 50 % v tomto ohledu není výjimkou. "Ženy mají ekonomické vzdělání, a není tedy důvod, aby se finančního sektoru stranily. Potíž nastává, když se chtějí etablovat ve vyšších patrech řízení," tvrdí.
A.cz: Finanční sektor je dnes podobně jako politika téměř výhradně mužskou záležitostí. Čím to podle vás je?
Eva Hejzlarová: Neřekla bych, že se to týká finančního prostoru jako celku. Jen na okraj: mám pocit, že mezi finančním sektorem a politikou je velký rozdíl. Politika je hodně stigmatizovaná, navíc není vnímána jako záležitost jedné konkrétní odbornosti. Ale zpět k vaší otázce: Ženy mají ekonomické vzdělání, a není tedy důvod, aby se finančního sektoru stranily. Potíž nastává, když se chtějí etablovat ve vyšších patrech řízení.
A.cz: Proč?
Eva Hejzlarová: Lze tam vysledovat tři typy překážek: individuální, společenské a institucionální. Individuální spočívají v nízké sebedůvěře žen, společenské zase souvisejí s tradičním rozdělením rolí v rodině a s tím, jak okolí vnímá vysoké pracovní vytížení ženy. Institucionální překážky jsou pak v tom, do jaké míry je v daném podniku zvykem mít ve vedení ženy.
Rozdíl v platech mezi muži a ženami: 17 % v celé EU
A.cz: Hraje nějakou roli v Česku zakořeněný rozdíl v platech žen a mužů na odpovídajících pozicích?
Naďa Šeráková: Platové rozdíly stále existují mezi ženami a muži, a to nejenom na manažerských pozicích. Průměrný rozdíl v platech žen a mužů v Evropské unii je 17,4 %. Podle mého názoru to ale zásadním způsobem neovlivňuje motivaci žen vstupovat nebo nevstupovat do určitých profesních oblastí, které jsou vnímány jako tradičně "mužské". Hlavními faktory jsou tři druhy překážek, které zmínila kolegyně výše. Právě ony ovlivňují, respektive snižují motivaci žen budovat kariéru v oblastech, kde narážejí na bariéru takzvaného skleněného stropu.
A.cz: Co je to?
Naďa Šeráková: Podle definice je to hranice, kam až jsou ženy ve svém kariérním postupu "vpuštěny". Výraz skleněný metaforicky vyjadřuje, že žena díky svým dosaženým profesním kvalitám na špičkovou pozici sice "dohlédne" a dokáže si představit v ní působit. Když ale začne vyvíjet snahu do této vrcholové pozice postoupit, narazí na neviditelnou a těžko definovatelnou překážku v podobě snah namířených proti jejímu postupu. Ženy pak jen zřídka dosahují nejvyšších politických, ekonomických, akademických a profesních pozic. Skleněný strop jim formálními i neoficiálními a skrytými způsoby brání těchto pozic dosáhnout.
Pomohlo by tedy podle vás schválení stále odkládaného antidiskriminačního zákona?
Eva Hejzlarová: Určitě. Ze zkušeností žen víme, že ve chvílích, kdy se vám děje nějaká nespravedlnost, ať už je to domácí násilí, sexuální obtěžování nebo něco podobného, hodně pomůže nebýt ve vzduchoprázdnu, ale mít se čeho chytit. Ať už jde o vnitřní směrnici firmy nebo zákon. Jinak má člověk tendenci svůj prožitek bagatelizovat, protože si s ním neví rady.
