reklama
 
 

Osobní bankrot už vyhlásilo přes dva tisíce Čechů

12. 1. 2009 15:00
Zákon je možné podle neziskových organizací zneužít

Praha/Olomouc - Muž nebo žena ze střední třídy s čistým měsíčním příjmem kolem 18 až 20 tisíc - banky jim ochotně půjčí a oni pak často nejsou schopni své dluhy splácet. Tak nějak vypadá typický případ osobního bankrotu v Česku.

V zemi - přesně rok od doby, co začal platit zákon umožňující vyhlásit osobní bankrot - už o oddlužení požádalo přes dva tisíce lidí. A další budou přibývat.

Podle statistik ministerstva spravedlnosti, které má deník Aktuálně.cz k dispozici, požádalo o takzvané oddlužení celkem 2382 lidí. 648 bankrotů už bylo vyhlášeno, dalších 1713 soudy schválily. Zamítnuto bylo 21 návrhů na oddlužení.

Nic pro chudé

Podle odborníků "z terénu" se tak zvaný insolvenční zákon osvědčil, má ale i své nedostatky. Například lidé s nízkými příjmy ho často nemohou využít.

Právě tempo zadlužování nízkopříjmových skupin je přitom v Česku velmi vysoké. Žádost o oddlužení je také velmi složitá a poradenské firmy si za její vyřízení účtují velké částky. Osobní bankrot jde také za určitých podmínek zneužít.

Počty? Stabilní

"Počty podávaných návrhů na tak zvaný osobní bankrot jsou za uplynulý rok konstantní," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová. O tom, jestli letos počet žádostí vzroste kvůli hospodářskému poklesu a propouštění, ale spekulovat nechce. Obecně však platí, že s poklesem výkonu hospodářství roste i počet bankrotů.

Opatrná je v odhadu budoucího vývoje i Andrea Běhálková z olomouckého občanského sdružení SPES - pomoc s dluhy, které se zabývá poradenstvím lidem ve finanční tísni. "Zákon se osvědčuje velmi dobře. Je ale veliký problém s administrativou. Papírů k vyplnění návrhů na oddlužení je strašně moc a některé poradenské firmy si za pomoc účtují i deset tisíc," upozorňuje předsedkyně sdružení.

Drahé poradenství

Fakta:

  • Insolvenční zákon umožňuje vyhlásit bankrot lidem, kteří nezvládají splácet své dluhy. To dosud mohli jen podnikatelé.
  • Platí od loňského Nového roku a zjednodušeně řečeno umožňuje dva způsoby oddlužení: buď dlužník prodá svůj majetek, nebo se zaváže žít pět let na životním minimu a zbytek svých příjmů odvádět na splácení dluhu.
  • V obou případech ale výsledná suma musí pokrýt nejméně 30 procent dlužné částky a věřitelé s bankrotem musejí souhlasit.

V Praze a Ostravě pomáhá lidem bezplatně například také obecně prospěšná společnost Poradna při finanční tísni, v jejíž dozorčí radě zasedá Bohumil Havel - někdejší člen expertní skupiny, která zákon připravila. Typickým úpadcem je podle Běhálkové příslušník střední třídy s čistým měsíčním příjmem kolem 18 až 20 tisíc, který není schopen splácet své závazky.

"Těmto lidem banky půjčují. Naproti tomu lidé s nízkými příjmy k nám docházejí jen zřídka, pro ně ten zákon skutečně není," upozorňuje Běhálková. Chudým lidem totiž příjmy většinou nestačí na pokrytí povinné třicetiprocentní výše splaceného dluhu.

"Lidem s úplným důchodem to někdy vyjde, těm na mateřské nebo v částečném důchodu ale ne," upozorňuje odbornice. Právě tito lidé často nedosáhnou na půjčky v bankách a půjčují si u úvěrových společností za vysoký úrok. Dalšími půjčkami už pak jen "vytloukají klín klínem" a ocitají se v dluhové pasti.

Podle Běhálkové se také ukázalo, že existuje řada způsobů, jak zákon obejít či zneužít. "Někteří klienti mi řeknou, že když musí vrátit jen třicet procent dluhu, že si ještě před bankrotem nějaké peníze půjčí. Nebo když má někdo takové příjmy, že může splatit třeba sedmdesát procent dluhu, řekne, že se mu v tom případě bankrot nevyplatí," uvádí.

Podle ní by proto zákon zasloužil novelu. Své připomínky chce v nejbližší době projednat na Legislativní radě vlády. "V Německu mají insolventní zákon i pro nezaměstnané. Bylo by fajn, kdyby novela počítala i s nízkopříjmovými klienty," je přesvědčena Běhálková.

Podle jiných kritiků může být problémem například i fakt, že banky mohou zpětně zjistit, zda se někdo někdy v minulosti ocitl v insolventním rejstříku úpadců. I několik let po řádném oddlužení by tak mohl mít dotyčný člověk problém například se získáním úvěru.

Osobní bankrot je v západoevropských zemích i USA běžnou normou, v detailech se ale liší. Například v Německu závisí podle serveru Peníze.cz výše splátek na výší příjmu dlužníka, což k oddlužení údajně motivuje více lidí.

autor: Karel Toman | 12. 1. 2009 15:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama