Brno - Supermarkety a diskontní prodejny velmi výrazně zhoršují životní prostředí v lokalitách, kde se staví. Zabírají úrodnou půdu, staví se v záplavovém území a podílí se na nekontrolovatelném rozšíření měst.
V Česku ojedinělý průzkum uskutečněný občanským sdružením Nesehnutí a placený z grantů z Islandu, Norska a Lichtenštejnska prověřoval záměr vybudovat 168 velkoplošných prodejen v Česku.
Nejvíce nových prodejen chtějí stavět diskontní řetězce Lidl a Penny. Obchody se budou otevírat především ve městech s dvaceti až padesáti tisíci obyvateli.
Postavíme na kvalitní půdě
Až devadesát procent všech projektů se tak podle výzkumu projeví na zhoršení kvality bydlení, a to v důsledku růstu dopravy, zvýšením hluku a likvidací zeleně.
Výzkum zjistil, že 49 prodejen bylo v loňském roce umístěno mimo zástavbu, a podílí se tak na dalším rozšiřování měst do krajiny. "Téměř polovina záměrů požaduje zábor zemědělské půdy, a to i té nejvyšší kvality. Nakupování dostává často přednost před chráněnými územím," je napsáno ve studii.
Nové obchody tak mají podle studie zabrat na 855 tisíc metrů čtverečních zemědělské půdy, z toho 17 procent je v první třídě ochrany a jde o tu nejkvalitnější půdu.
To kritizují i odborníci. "Zábor kvalitní zemědělské půdy považuji za závažný problém, ne-li zločin. V minulém režimu stál hektar kvalitní půdy jižně od Brna milion, dnes 100 tisíc korun," říká František Toman, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity v Brně.
Kácení stromů si podle studie vyžaduje na 60 procent záměrů na výstavbu nových prodejen. "Do záplavového území bylo umístěno dvacet nových velkoprodejen," uvedli ekologové ve studii.
Jak ten obchod vypadá
U většiny nových obchodů se počítá s výrazným nárůstem dopravy o více než deset procent, existují i případy, kdy se má provoz zvýšit o padesát procent. "V roce 2007 byl naplánován vznik 22 tisíc parkovacích míst, převážně se jedná o klasické betonové plochy," uvedl výzkum.
Lidé z občanského sdružení také zjistili, že při stavbě nových velkoprodejen se příliš neřeší jejich vzhled. "77 procent nákupních center naplánovaných loni jsou jednoduché konstrukce držící se firemního vzoru, a to bez ohledu na lokalitu, v niž mají být umístěny," uvedli.
"Ukazuje se, že expanze nákupních řetězců v Česku způsobuje škody na životním prostředí a vyžaduje přijetí regulačních a kontrolních mechanizmů," uvedl Jiří Koželouh z Nesehnutí.
