Toto nařízení prošlo druhým čtením Evropského parlamentu a brzy vejde v platnost. Použití slov "nízkokalorický" či "s vysokým obahem vlákniny" tak dostává jasná pravidla.
Přesto jsou odborníci rozděleni v hodnocení prospěšnosti nové legislativy. Podle jedněch povede k likvidaci malých výrobců, podle druhých ochrání spotřebitele a zabrání tomu, aby výrobci uváděli na obalech něco, co není pravda.
Velcí jsou pro
Za nařízením například stojí ministerstvo zemědělství. "Význam spočívá především v jasném stanovení podmínek, za jakých mohou být na obalu potravin různá tvrzení uváděna," konstatuje Eva Přibylová z potravinářského odboru ministerstva zemědělství.
Podporu má nové nařízení také u velkých výrobců potravin.
Infobox
PŘÍKLADY Z NOVÉHO NAŘÍZENÍ
- Za "nízkotučnou" lze v budoucnu označit potravinu jen tehdy, pokud neobsahuje víc než 3 g tuku na 100 g (pevná konzistence) resp. 1,5 g tuku na 100 ml (tekutiny). U sýrů má být mezí nízkotučnosti 15 %.
- Nápoje obsahující víc než 1,2 % alkoholu mohou být označený pouze za "nízkoenergetické" nebo "nízkoalkoholické".
- Na nebalené potraviny se tento "eurozákon" nevztahuje.
"Pokud chce nějaký výrobce něco tvrdit, například že má jeho produkt pozitivní vliv na lidský organismus, musí být také schopen toto své tvrzení vědecky doložit. Je to něco za něco: Tvrzení přinášejí určitou konkurenční výhodu, takže je logické, že výrobce musí podstoupit nějaký administrativní proces a vynaložit na to nějaké náklady," říká Martin Walter z české odbočky největšího výrobce potravin, společnosti Nestlé.
Co je to semafor
Podle jeho názoru je přijatý návrh rozumným kompromisem, byť má společnost Nestlé k některým jeho pasážím výhrady. Návrh totiž podle Waltera umožňuje existenci takzvaného semaforu na obalech potravin na národní úrovni.
Potraviny by tak mohly být označeny zelenou, oranžovou a červenou barvou, přičemž zelená by symbolizovala potraviny zdravé, červená potraviny dieteticky rizikové (například s vysokým obsahem cholesterolu) a oranžová potraviny neutrální. Sporné by bylo, podle jakých kritérií potraviny pod jednotlivá "světla" zařadit.
Proti novým povinnostem se však stavějí malí výrobci podporováni i oborovými organizacemi. Například Potravinářské komoře vadí zejména nárůst byrokracie.
"Všechny potraviny obsahující výživová tvrzení musí podle návrhu projít schvalovacím řízením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a takový proces může trvat půl roku, ale také třeba dva roky. Určitě to zpomalí uvádění nových výrobků na trh," tvrdí Josef Sajdl, který má u potravinářů na starosti připomínky k zákonům.
Návrh, který europoslanci schválili, ale jasně říká, že řízení může trvat nanejvýš sedm měsíců. Standardní lhůta je přitom měsíců pět, když si EFSA vyžádá další podklady, lhůta se prodlouží o dva měsíce.
Europoslanci varují před žalobami
Ani europoslanci nejsou jednotní, přestože návrh parlamentem prošel. Ostře jej i v rámci rozpravy kritizovala například Zuzana Roithová z KDU-ČSL, která je místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.
"Administrativní a finanční náklady neprospějí soutěži a zvýší ceny pro spotřebitele. Nákladně pořízené nutriční a zdravotní profily na obalech potravin samy o sobě neovlivní chování spotřebitelů a už vůbec nevedou ke zlepšení jejich zdraví. To ovlivňuje hlavně životní styl," tvrdí Roithová.
Ještě dál jde europoslanec Hynek Fajmon z ODS. Podle jeho názoru je návrh faktickou netarifní překážkou zahraničního obchodu EU, protože systému schvalování podléhají i potraviny původem z mimoevropských teritorií, takže lze očekávat žaloby u Světové obchodní společnosti.
Systém podle něj vyhovuje jen velkým nadnárodním potravinářským výrobcům, kteří dokáží schvalovací proces financovat, a naopak zlikviduje malé regionální výrobce v celé EU.
