Praha - V Česku by se v příštím roce mohly začít v některých regionech testovat nové služby pro domácnost, v nichž by do budoucna mohly najít práci tisíce lidí. Díky oficiální výpomoci při údržbě domu a zahrady, vaření či úklidu by si nezaměstnaní mohli nejprve přivydělat, později získat i místo na plný úvazek. Shodli se na tom dnes účastníci konference v Senátu. Od zavedení těchto služeb si slibují nejen snížení nezaměstnanosti, ale také úbytek práce na černo.
"Tím hlavním cílem je vytvořit nová pracovní místa. Už teď domácnosti tyto služby v rámci šedé ekonomiky stejně platí, pracovníci ale nejsou pojištěni a nemají postavení zaměstnanců," řekl novinářům prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. Podle něj domácí služby funguje v mnoha zemích, v Belgii díky zavedení výpomoci vzniklo za pár let na 150 000 pracovních míst.
Úřady práce evidovaly v lednu rekordních 630 000 nezaměstnaných. Vláda plánuje opatření ke snížení tohoto počtu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) o nich chce tento týden jednat s ministryní práce Michaelou Marksovou Tominovou (ČSSD) a s generální ředitelkou úřadu práce Marií Bílkovou. Podle ní by služby pro domácnost mohly situaci zlepšit.
Rozdíl by dorovnal stát
Podle Horeckého by oficiální výpomoc musela stát méně, než kolik za ni lidé platí na černo. Rozdíl by dorovnal stát. Nezaměstnaný by získal místo u pracovní agentury, která by ho pak poslala k zájemcům do domácnosti. Tam by za odvedenou práci dostal poukázky, za ně by mu zaměstnavatel dal peníze. Například šek na určitý čas výpomoci by zájemci mohli pořídit za 70 či 80 korun, pracovník by za něj ale od firmy získal stokorunu. Rozdíl by kompenzovaly dotace či daňová úleva. Horecký dodal, že výdaje by se státu mohly vrátit v odvodech díky vyšší zaměstnanosti.
Podle Bílkové je nutné vymezit okruh prací, které by do služeb pro domácnost mohly spadat. Stanovit se musí i to, zda se nabídka nastaví spíš pro venkov či pro město, pro seniory a nemohoucí osoby či pro rodiny s dětmi a zda se do modelu zapojí samospráva nebo organizace, které vzejdou z výběrového řízení. Za největší riziko považuje šéfka úřadu práce "unáhlené zavádění do široké praxe". Také podle místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha (ČSSD) by se nový model neměl "zprofanovat plošným zavedením", Česko by si ho nejdřív mělo vyzkoušet a přizpůsobit ho svým podmínkám a finančním možnostem.
Nejdříve jen na pár hodin
Nová služba by se podle Horeckého mohla začít testovat příští rok. Nezaměstnaní by při výpomoci mohli nejprve přivydělat několik hodin, úřady práce by je ale za to z evidence nevyškrtli. Později by se systém mohl rozšířit po celé republice, místa by byla na plný úvazek. Fungovat by mohl začít nejspíš za tři roky, odhadl Horecký. Nutné by totiž bylo změnit zákony, a to třeba právě o daňových úlevách.
Možnosti příležitostné práce zkoušely v letech 2005 a 2006 úřady práce ve Vyškově, Hodoníně a Znojmě. Do projektu se zapojilo 164 nezaměstnaných. Pracovali jako pořadatelé při kulturních akcích, naskladňovali zboží, uklízeli či dohlíželi na bezpečnost dětí u škol. Dostávali za to šeky od zaměstnavatelů, úřad práce jim je proplatil. O práci byl velký zájem.
