Plzeň - Rekordní ceny zlata z poslední doby vyvolaly opět zvýšený zájem těžařských firem o dosud nevyužívané zásoby tohoto cenného kovu na Šumavě.
Agentura Ce-press z německého Řezna informovala, že německá akciová společnost Deutsche Rohstoff proto plánuje znovuobnovení těžby zlata v Hornofalcku. Podobné aktivity podle agentury vyvíjejí důlní podniky na Kašperskohorsku.
Přestože zásoby zde nejsou velké, firmy jsou přesvědčeny, že se jim investice do těžby vyplatí.
Deutsche Rohstoff AG plánuje v příhraničních krajích Schwandorf a Neustadt obnovení těžby zlata na ploše 38 kilometrů čtverečních. Zlato v regionu je "jen" tři až pět metrů pod povrchem. Jde ale pouze o několik gramů na tunu horniny. První vrty v Horním Falcku začaly těžební firmy podnikat už v 80. letech minulého století.
Zlato láká turisty
Výskyt zlata v oblasti podle agenury využívají i cestovní kanceláře a další podnikatelé v tomto odvětví.
"Na mnoha místech byly zpřístupněny staré doly, v potocích vznikla nová rýžoviště zlata," píše agentura.
První rýžoviště zlata v Bavorsku vzniklo před devíti lety v městečku St. Oswald-Riedlhütte, kam ročně přijíždí 2000 hledačů. "Máme tu až gram zlata na tunu písku," řekl šéf turistického centra Martin Biebl. Podobné akce organizuje Národní park Šumava na Modravě, Vydře a Zlatém potoku.
První firmou, která chtěla po roce 1989 těžit zlato na Kašperskohorsku, byla kanadsko-česká TVX Bohemia důlní, která v roce 1992 převzala štolu Naděje. Její vrtný průzkum ale vyvolal velké protesty ekologů i občanů. V roce 1999 tehdejší ministr Miloš Kužvart (ČSSD) společnosti neprodloužil licenci k průzkumu. Zdůvodnil to tím, že těžaři několikrát porušili geologický zákon. Ministerstvo průmyslu rozhodlo o převedení zkoumaného ložiska do nebilančních zásob, s jejichž těžbou se zatím nepočítá.
