Praha - Česká národní banka na konci září odebrala nepravomocně licenci Metropolitnímu spořitelnímu družstvu. ČTK to potvrdil informovaný zdroj. Podle deníku Právo, který o tom informoval jako první, záložna hodlá proti rozhodnutí podat rozklad. Odebrání licence potvrdil i dobře informovaný zdroj agentury ČTK.

Centrální banka vyčítá záložně neobezřetnost při poskytování úvěrů a další údajná pochybení, která mohou souviset s podezřením policie z podílu družstva na údajném vyvádění peněz do zahraničí, píše deník.

Česká národní banka nebude až do pravomocného rozhodnutí nebude k případu zveřejňovat žádné podrobnosti. Jakékoliv konkrétnější informace o kontrole v této největší tuzemské kampeličce odmítala ČNB zveřejnit i dříve na opakované žádosti online deníku Aktuálně.cz.

Souběžně s trestním řízením zahájila své řízení počátkem května Česká národní banka. Záložna od té doby nesmí přijímat žádné vklady od svých členů ani jim poskytovat úvěry.

Metropolitní spořitelní družstvo mělo ke konci prvního čtvrtletí zhruba 14 tisíc členů (klientů) a jeho bilanční suma činí téměř 14 miliard korun.

Pokud by Česká národní banka své rozhodnutí potvrdila, začal by klienty vyplácet Fond pojištění vkladů. Ze zákona jsou pojištěny všechny vklady do výše 100 tisíc eur, tedy zhruba 2,5 milionu korun. Ve fondu je nyní přes 27 miliard korun.

Bez nových vkladů i peněz na výplatu

O problémech největší tuzemské záložny se širší veřejnost dozvěděla na konci letošního dubna, kdy nejdříve musela na příkaz České národní banky přijímat nové vklady, nové členy i prodávat úvěry. Centrální banka v záložně zahájila správní řízení.

Pár dnů poté Vrchní státní zastupitelství v Praze oznámilo, že zablokovalo zhruba 2,6 miliardy korun na účtech samotného MSD i na účtech dalších společností. Na podezřelé toky peněz policii upozornil Finanční analytický útvar ministerstva financí.

"Poskytnuté finanční prostředky byly přes řetězce dalších obchodních společností konvertovány na měnu euro a vyváděny do zahraničí," vysvětlila tehdy Aktuálně.cz žalobkyně Daniela Smetanová. Důvodem zablokování bylo podezření ze spáchání zpronevěry, praní špinavých peněz, porušení povinnosti při správě cizího majetku a z úvěrového podvodu.

Vedení záložny pochybení odmítá a považuje postup státu za neúměrně tvrdý. S několika odvoláními proti blokaci peněz však neuspělo.

Metropolitní spořitelní družstvo vzniklo v roce 1999 jako regionální záložna se sídlem v Brně a s 30 zakládajícími členy. Podle údajů na jeho webu postupně navýšilo původní základní kapitál 120 000 korun na současných 1,078 miliardy korun. Pobočky družstva jsou nyní v deseti krajských městech.

Pravidla jsou přísnější...

Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly v Česku vznikat v roce 1996 za účelem provozování finanční činnosti ve prospěch členů. V roce 1999 jich už fungovalo 127, poté však přišla první velká vlna krachů. Ke konci roku 2000 jich zůstalo jen 73. Z kampeliček se v té době ztratilo osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů.

Už v roce 2005 výrazně zpřísnila pravidla pro fungování těchto družstev, dohlíží na ně Česká národní banka a ohledně obezřetnosti podnikání pro ně platí prakticky stejná pravidla jako pro banky. Povinný základní kapitál vzrostl z dřívějších 500 tisíc na 35 milionů korun.

Nová pravidla splnilo jen minimum družstev. Na konci roku 2009 jich Česká národní banka evidovala sedmnáct, ke konci loňského roku už jen třináct. Ojedinělým případem je bývalá záložna Fio, která v roce 2010 získala licenci od ČNB a „povýšila" na banku, nyní patří k úspěšným nováčkům na trhu.

... ale další zpřísnění vláda nestihla

Další zpřísnění měl přinést návrh zákona, který letos na jaře schválila vláda vedená Petrem Nečasem. Sněmovna jej však už nestihla schválit.

Novela měla záložnám od roku 2017 omezit maximální výši bilanční sumy - tedy součtu všech aktiv (zejména úvěrů) či pasiv (zejména vkladů) - na úroveň pěti miliard korun. Změna by se přitom dotkla i záložen, které už na trhu působí.

Snaha o omezení je důsledkem překotného růstu záložen v posledních letech, kdy si po sérii krachů z přelomu tisíciletí opět získávaly důvěru veřejnosti. Za loňský rok vzrostl počet členů o téměř 10 tisíc na přibližně 55 tisíc. Celková bilanční suma stoupla o 11 miliard na 39,3 miliardy korun. Pomohly k tomu i vyšší úroky, které některé kampeličky na spořicích produktech nabízely oproti bankám.

Rychlý růst vkladů i úvěrů však viděly jako hrozbu Česká národní banka i Mezinárodní měnový fond. ČNB ve Zprávách o finanční stabilitě uvedla, že družstevní záložny při rychlém růstu vkladů a úvěrů vykazují oproti bankovnímu sektoru dvojnásobný podíl úvěrů v selhání, což lze označit za potenciální riziko. O rok později pak konstatovala, že sektor družstevních založen nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům a stále zůstává ve srovnání s bankovním sektorem rizikovější.